Na úplný konec povídání o sumcích jsem si nechal krunýřovce „typu lorikárie“, tj. vědecky příslušníky podčeledi Loricariinae. Před tím, než na začátku 90. let propukl obrovský a dosud trvající zájem o importované krunýřovce „typu ancistrus“, kterým byly věnovány články v březnovém až květnovém čísle, to byly právě lorikárie v širším smyslu, jež tvořily nejpestřejší akvaristicky významnou skupinu krunýřovců.
V minulém článku jsme se seznámili s obtížemi, které provázejí pokusy o druhové určení nejpopulárnějšího akvarijního krunýřovce. Dnes doplníme informace o tomto „domácím ancistrusovi“ ještě jeho chovatelskými nároky a pak se budeme věnovat skupině, do které patří jedni z barevně vůbec nejatraktivnějších krunýřovců – rodu Hypancistrus.
Na závěr přehledu akvaristicky zajímavých sumců jsme si nechali jejich vůbec nejpočetnější čeleď. Krunýřovcovití (Loricariidae) zahrnují aktuálně zhruba 870 platných druhů, několik stovek člověkem již zaznamenaných, leč nepopsaných forem, mezi nimiž se mohou skrývat mnohé další nové druhy, a bezesporu také ještě blíže nespecifikovatelný počet druhů, o kterých lidstvo dosud vůbec neví.
Už v minulém čísle jsme nakousli problematiku správného druhového určení některých malých pancéřníčků rodu Corydoras. Nejrůznější zmatky provázejí dlouhou dobu dokonce jeden z nejznámějších a nejčastěji chovaných druhů, který díky jeho nenáročnosti najdeme v nádržích mnoha začátečníků i pokročilejších akvaristů.
