I když jsme na začátku našeho povídání o kaprovitých akvarijních rybách konstatovali, že jejich tropičtí zástupci pocházejí z Asie a Afriky, věnovali jsme se doposud pouze druhům asijským. Nejvyšší čas zamířit proto také na černý kontinent – i když jen na chvíli, neboť ještě v tomto pokračování se zase do Asie vrátíme.
Po nejznámějších druzích, s nimiž jsme se seznámili minule, se dnes podíváme na další malé a zajímavě zbarvené druhy asijských parmiček, které se mohou stát vítaným obohacením společenských nádrží. Najdeme mezi nimi druhy velmi dobře známé, polozapomenuté i takové, jež si cestu do našich akvárií dosud hledají.
Termínem „parmičky“ nazýváme v češtině velké množství druhů mimořádně velikostně, tvarově i barevně rozmanitých asijských a afrických ryb, z nichž některé patří ke stálicím akvaristiky již dlouhé desítky let a řadí se k nejoblíbenějším akvarijním chovancům vůbec. Jejich množství ještě stoupne, když k nim přidáme druhy, pro které se dnes používají rodová jména jiná (parma, parmoun, labeo), ale jimž se v minulosti říkalo parmičky také.
Tím, čím jsou pro Jižní Ameriku tetry, jsou pro starosvětské, tj. asijské a africké tropy a subtropy kaprovité ryby. Obývají obdobné biotopy a jejich rozmanitost je ještě větší než v případě teter. Čeleď kaprovití (Cyprinidae) je se zhruba 220 rody a skoro 2500 druhy nejpočetnější čeledí sladkovodních ryb a po hlaváčovitých (Gobiidae) druhou největší vůbec.
Přichází čas, abychom se rozloučili s „klasickými“ tetrami z čeledi tetrovití (Characidae). Mezi její nespočetné příslušníky zamíříme dnes naposledy, abychom si představili některé zástupce rodu Moenkhausia a k tomu ještě několik zajímavých novinek z rodu Hyphessobrycon, na něž se dosud nedostalo.
Dnešní zastavení mezi tetrami začneme dotazem, který v různých obměnách slýchávám docela často, totiž, co se stalo s „ornátkou“? Na vysvětlenou pro mladší generaci dodejme, že Hyphessobrycon ornatus – tetra ozdobná bývala v 70. a 80. letech minulého století velmi hojně chovanou tetrou, která dělala svému jménu opravdu čest.
Když jsem téměř před 40 lety dostal od bratrance své první akvárium, chtěl jsem se o akvaristice a rybách dozvědět víc. Kamarád, který sice akvaristou nebyl, ale na poličku se mu kniha nějak dostala, mi věnoval první vydání Zukalových Akvarijních ryb, kromě toho jsem si opatřil dvě brožurky od stejného autora, které se jmenovaly Mladý akvarista a Zakládání a údržba akvária, a od rodičů jsem dostal Frankův Velký obrazový atlas ryb.
