Projekt AQUATAB vznikl již v polovině 90. let 20. století, kdy byl původně zamýšlen jako databázový přehled akvarijních ryb s informacemi o jejich chovu a odchovu. Od roku 2001 je dostupný veřejně na internetu a postupně se stal nejucelenějším českým zdrojem informací o systematice rybovitých obratlovců. V průběhu času také navázal na České názvosloví ryb a rybovitých obratlovců vydané Národním muzeem v Praze (Hanel & Novák 2000, 2001, 2002, 2004, 2007, 2009; Hanel, Plíštil & Novák 2011, 2013) a pokračuje v dokumentaci a aktualizaci taxonomických informací včetně tvorby českého názvosloví pro taxony, u nichž dosud nebylo vytvořeno.

Vyhledávání v taxonech

nebo

AQUATAB obsahuje

  • procházet 615 platných čeledí
  • procházet 5344 platných rodů
  • procházet 37609 platných druhů

Jak citovat AQUATAB?

Plíštil, J. (Ed.) 2026. AQUATAB. Verze (7/2026). World Wide Web electronic publication. ISSN 3029-8792. Dostupné z: https://www.aquatab.net/.

Nové fotografie v galerii

Fotografie druhu Hyphessobrycon pyrrhonotus

Hyphessobrycon pyrrhonotus

tetra ohňoznaká

samice

Fotografie druhu Hyphessobrycon pyrrhonotus

Hyphessobrycon pyrrhonotus

tetra ohňoznaká

samec

Fotografie druhu Megalamphodus socolofi

Megalamphodus socolofi

tetra Socolofova

Fotografie druhu Megalamphodus socolofi

Megalamphodus socolofi

tetra Socolofova

Fotografie druhu Megalamphodus socolofi

Megalamphodus socolofi

tetra Socolofova

Fotografie druhu Megalamphodus erythrostigma

Megalamphodus erythrostigma

tetra červenoskvrnná

Všechny fotografie

Články

Ilustrační obrázek k článku: William N. Eschmeyer zemřel

William N. Eschmeyer zemřel

Dne 30. prosince 2024 zemřel ve věku 85 let americký ichtyolog William N. Eschmeyer. Po studiu mořské biologie na Michiganské univerzitě a doktorátu na univerzitě v Miami působil 40 let jako kurátor ichtyologického oddělení Kalifornské akademie věd.>

Ilustrační obrázek k článku: Sladkovodní rejnoci

Sladkovodní rejnoci

Rejnoci svým neobvyklým vzhledem zaujmou snad každého, zvlášť pokud je vidí plavat. Velká většina z více než 640 aktuálně platných druhů těchto paryb žije v mořích. Ale jedna skupina trnuch obývá sladké vody Jižní Ameriky a její zástupci se také chovají v akváriích.>

Ilustrační obrázek k článku: Sladkovodní platýsi

Sladkovodní platýsi

Když začneme ve sladkovodní akvaristice přemýšlet o rybách žijících na dně, napadnou nás nejdřív určitě různí sumci, mřenky nebo sekavky. Existují ale i jiní, daleko exotičtěji vypadající obyvatelé dna, s nimiž se lze setkat v nabídce dovozců či v nejrůznějších inzerátech. >

Ilustrační obrázek k článku: Nahohřbetí

Nahohřbetí

Mezi akvarijními rybami občas nacházíme stvoření velmi netypická, jež na první pohled „klasickou“ rybu ani nijak moc nepřipomínají, zato ale často bývají unikátní svými životními projevy či biologickými vlastnostmi. Tato charakteristika určitě platí i pro nahohřbeté.>

Ilustrační obrázek k článku: Motýlkovci, nožovci a rypouni

Motýlkovci, nožovci a rypouni

V samostatném článku jsme si představili arowany, baramundie a další ostonojazykovité ryby. Do stejného řádu ostnojazyční (Osteoglossiformes) patří také motýlkovci, nožovci a rypouni, kteří se čas od času objevují mezi dováženými rybami.>

Ilustrační obrázek k článku: Jeseteři a kostlíni

Jeseteři a kostlíni

Jeseteři i kostlíni patří k vývojově nejpůvodnějším rybám, které žijí na naší planetě. Zatímco jeseteři se v zájmových chovech objevují často jako bazénkové ryby, kostlíni bývají vzhledem ke své velikosti především ozdobou veřejných akvárií.>

Všechny články

Aktualizované stránky

Acanthocobitis Peters, 1861

Peters, W. (C. H.) 1861. Über zwei neue Gattungen von Fischen aus dem Ganges. Monatsberichte der Königlichen Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin 1861: 712-713.

Acanthocobitis longipinnis Peters, 1861

Peters, W. (C. H.) 1861. Über zwei neue Gattungen von Fischen aus dem Ganges. Monatsberichte der Königlichen Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin 1861: 712-713.

Arhinolemur Ameghino, 1898

Ameghino, F. 1898. Sur l'Arhinolemur, genre du tertiaire de Parana, représentant un type nouweau de la classe des Mammifères. Comptes Rendus des Séances de l'Académie des Sciences, Sér. D v. 127: 395-396.

Arhinolemur reinhardti (Lütken, 1875)

leporinus Reinhardtův

Lütken, C. F. 1875. Characinae novae Brasiliae centralis a clarissimo J. Reinhardt in provincia Minas-Geraes circa oppidulum Lagoa Santa in lacu ejusdem nominis, flumine Rio das Velhas et rivulis affluentibus collectae, secundum characteres essentiales breviter descriptae. Oversigt over det Kongelige Danske Videnskabernes Selskabs Forhandlinger og dets Medlemmers Arbeider (Kjøbenhavn) 1874 (no. 3): 127-143.

Arhinolemur gaiero Birindelli, Britski & Ramirez, 2020

Birindelli, J. L. O., Britski, H. A. & Ramirez, J. L. 2020. A new endangered species of Megaleporinus (Characiformes: Anostomidae) from the Rio de Contas basin, eastern Brazil. Journal of Fish Biology v. 96 (no. 6): 1349-1359.

Arhinolemur piavussu (Britski, Birindelli & Garavello, 2012)

Britski, H. A., Birindelli, J. L. O. & Garavello, J. C. 2012. A new species of Leporinus Agassiz, 1829 from the upper Rio Paraná basin (Characiformes, Anostomidae) with redescription of L. elongatus Valenciennes, 1850 and L. obtusidens (Valenciennes, 1837). Papéis Avulsos de Zoologia, Museu de Zoologia da Universidade de São Paulo v. 52 (no. 37): 441-475.

Arhinolemur garmani (Borodin, 1929)

leporinus Garmanův

Borodin, N. A. 1929. Notes on some species and subspecies of the genus Leporinus Spix. Memoirs of the Museum of Comparative Zoology v. 50 (no. 3): 269-290, Pls. 1-17.

Arhinolemur elongatus (Valenciennes, 1850)

Cuvier, G. & Valenciennes, A. 1850. Histoire naturelle des poissons. Tome vingt-deuxième. Suite du livre vingt-deuxième. Suite de la famille des Salmonoïdes. Table générale de l'Histoire Naturelle des Poissons. v. 22: i-xx + 1 p. + 1-532 + 1-91, Pls. 634-650.

Arhinolemur brinco (Birindelli, Britski & Garavello, 2013)

Birindelli, J. L. O., Britski, H. A. & Garavello, J. C. 2013. Two new species of Leporinus Agassiz (Characiformes: Anostomidae) from eastern basins of Brazil, and redescription of L. melanopleura Günther. Neotropical Ichthyology v. 11 (no. 1): 9-23.

Huigobio Fang, 1938

Fang, P.-W. 1938. On Huigobio chenhsiensis, gen. & sp. nov. Bulletin of the Fan Memorial Institute of Biology, Peiping (Zoology Series) v. 8 (no. 3): 237-243, Pl. 16.

Sponzoři

Czechia hosting