I když se to zdá neuvěřitelné, o sladkovodní akvaristice se trochu systematičtěji psalo v Chovateli naposledy před dvaceti lety. Za tu dobu se změnilo mnohé. Objevily se nejrůznější technické pomůcky a doplňky, které jejich výrobci označují za nepostradatelné, zatímco zejména starší akvaristé je často považují za pouhé mrhání penězi.
„Tak nám přejmenovali čichavce,“ mohla by si postesknout posluhovačka, kdyby byla akvaristkou. „Kerý čichavce, paní Müllerová?“ otázal by se pak Josef Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, a pokračoval by: „Já znám dvoje čichavce, jedny malé z Přední Indie, co mají rodové jméno Colisa, a druhé větší ze Zadní Indie, ti se jmenují Trichogaster.“ „Všechny, milostpane,“ zněla by vyčerpávající odpověď posluhovaččina.
Berlín, kam to přinejmenším ze západní poloviny naší republiky není nijak daleko, je mekou milovníků zvířat. V důsledku poválečného vývoje má dvě zoologické zahrady, jež patří obě jak počtem, tak hlavně druhovým složením chovaných zvířat do světové špičky. V obou jsou akvária a další veřejné akvárium bylo otevřeno v roce 2003 v centru města. To už je program, který se za den nestihne.
Parmičky označované mezi akvaristy nejen u nás jako „parmička z Oděsy“ byly dlouhou dobu záhadou – nevědělo se, odkud přesně pocházejí, proto také neměly vědecké druhové jméno a o jejich identitě se pouze spekulovalo. Někteří autoři je považovali za samostatný druh, jiní za poddruh parmičky indické (Puntius ticto), objevily se dokonce i názory, že jde o barevnou formu parmičky nádherné (Puntius conchonius).
Z parmovců je mezi akvaristy dnes zdaleka nejpopulárnější parmovec skvělý, o němž píšeme v samostatném článku. Kromě něj ale zahrnuje tato skupina řadu dalších krásně zbarvených druhů, jež jsou přinejmenším svým vzhledem a velikostí jakoby předurčeny pro chov v akváriích, zůstávají však poněkud v jeho stínu.
Parmovec skvělý (Pterapogon kauderni) je ryba, která z pohledu mořského akvaristy vlastně nemá chybu – je atraktivně zbarvená, mírumilovná, vhodná do rifové nádrže, aktivní ve dne, a dokonce se i relativně snadno množí. Kromě toho se o ní ví skoro všechno – to samozřejmě není úplně pravda, ale když ji srovnáme s naprostou většinou jiných ryb chovaných v mořských akváriích, tak množstvím dostupných informací výrazně vede. Skoro se nechce věřit, že se v akváriích chová tak krátce.
Rozedrancovití (Antennariidae) jsou podivuhodné mořské ryby, které si jen těžko lze splést s jinými. Mají zavalité tělo, u mnoha druhů pokryté drobnými bradavičkami nebo různými výrůstky, velká svrchní ústa, prsní a břišní ploutve připomínající krátké nožičky, jimiž se opírají o podklad, a mimořádně variabilní zbarvení a kresbu, které přizpůsobují okolnímu prostředí, v němž se tak dokážou téměř dokonale schovat.
Mezi mořskými akvarijními rybami jsou ostenci nepřehlédnutelní – velikostí, tvarem těla i zbarvením. Kromě toho jsou to ryby velmi inteligentní, které se mohou vyvinout ve skutečné osobnosti, a také odolné. Přesto nejde o ideální akvarijní chovance – ostenci mají totiž i své stinné stránky, které se jmenují agresivita a dravost. Jejich chov v akváriu je tak na jedné straně výzvou, na druhé straně sázkou do loterie.
Třicátý čtvrtý ročník rychnovské výstavy přinesl jako vždy kombinaci známého, zaběhnutého a vyzkoušeného s novinkami, které se objevily poprvé. A je to právě tahle kombinace, jež vytváří tu neopakovatelnou atmosféru, která se dá shrnout do onoho tradičního, ale proto o nic méně pravdivého konstatování, že „v Rychnově je dobře“. Nejprve stálice – dům u vody stojí, stany pro prodejce po loňské úspěšné premiéře taky, výčep je na svém místě.
V minulém čísle AT jsem v rámci představení zajímavých ryb, které byly vystaveny v únoru v Hradci Králové, připomenul atraktivní hadohlavce Channa pulchra. Zároveň jsem upozorňoval na značnou nejednotnost, ba dokonce vzájemnou protichůdnost dosavadních zpráv o jejich rozmnožování a avizoval článek o jejich rozmnožování ohlášený do druhého letošního čísla německého časopisu Amazonas, o němž jsem věřil, že dosavadní nejistotu odstraní.
Zajímavé zastoupení měly na výstavě labyrintky – a nejen proto, že při výstavě proběhlo také první kolo Mezinárodního mistrovství Betta splendens, při němž bylo v samostatném stojanu s malými nádržkami vystaveno 45 samců bojovnic pestrých. Ve výstavních akváriích čekaly velmi zajímavé druhy především tlamovcových bojovnic.
Hamburská zoologická zahrada Tierpark Hagenbeck si ke svým 100. narozeninám nadělila unikátní, olbřímí i praktický dárek – nové akvárium. I když tohle označení není zrovna výstižné. Samotná zoo označuje nový pavilon jako „Tropen-Aquarium“, tedy „Tropy-Akvárium“. Kromě ryb v něm však žije i řada terarijních živočichů, ale také různí ptáci a savci, a tak je asi nejvýstižnější označení tropikárium.
Z afrických sumců se v akváriích chovají nejčastěji někteří peřovci z čeledi Mochokidae. I když tato čeleď zahrnuje též malé ryby jako stvořené pro menší bytové nádrže (např. rody Mochokiella, Microsynodontis), u nás se téměř výlučně objevují různé druhy početného a velikostně i barevně značně variabilního rodu Synodontis.
V období největších letošních mrazů – mezi polovinou ledna a února, navštívila československá výprava akvaristických přátel Mexiko. Průzkum vytypovaných, akvaristicky atraktivních lokalit jsme provedli již podruhé (o první výpravě napsala několikadílnou reportáž Markéta Rejlková ve slovenském e-časopise Akvárium). Tentokrát jsme se však věnovali severnějším státům Veracruz, Tamaulipas, San Luis Potosí, Jalisco a Michoacán.
Začátkem letošního roku byl popsán nový druh halančíka. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého. Během posledních deseti let bylo popsáno celkem 11 nových druhů z rodu Nothobranchius. Zajímavostí tohoto nově popsaného druhu je to, že byl popsán na počest známého brněnského akvaristy Jaroslava Kadlece.
