Synonyma
Barbus communis Perty, 1832; Barbus communis Nordmann, 1840; Barbus fluviatilis Fitzinger, 1832; Barbus gallicus barbus Karaman, 1971; Barbus mayori Valenciennes in Cuvier & Valenciennes, 1842; Barbus vulgaris Fleming, 1828.
České názvy
parma obecná
Diesener, G., Keller, E., Koch, I., Militz, C., Schmitt, M., Schmitz, S., Sigl, A., Terofal, F., Witt, R., Hoffmann, J. & Steinbach, G. (ed.) 2002. Ryby — Zoologická encyklopedie. Euromedia Group - Knižní klub, Praha. 160 s.
Hanel, L. & Andreska, J. 2013. Ryby evropských vod v ilustracích Květoslava Híska. Aventinum, 352 s.
Hanel, L. & Novák, J. 2002. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 3., maloústí (Gonorynchiformes) — máloostní (Cypriniformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 120 s.
Lusk, S., Hanel, L., Lojkásek, B., Lusková, V., Muška, M. 2017. Červený seznam mihulí a ryb České republiky. The Red List of lampreys and fishes of the Czech Republic. Příroda, Praha, 34: 51–82.
parma říční
Hanel, L. & Novák, J. 2002. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 3., maloústí (Gonorynchiformes) — máloostní (Cypriniformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 120 s.
Terofal F. & Militz, C. 1997. Sladkovodní ryby v evropských vodách. Ikar, Praha, 287 s.
wausatá parma
Původní popis
Linnaeus, C. 1758. Systema Naturae, Ed. X. (Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Tomus I. Editio decima, reformata.) Holmiae. Systema Nat. ed. 10 v. 1: i-ii + 1-824.
Použitá literatura
Fricke, R., Eschmeyer, W. N. & Van der Laan, R. (eds). 2025. Eschmeyer's catalog of fishes: Genera, species, references. World Wide Web.