Úvod » Články » Sladkovodní platýsi

Sladkovodní platýsi

Hofmann Jaroslav, publikováno: 22. 5. 2023

Když začneme ve sladkovodní akvaristice přemýšlet o rybách žijících na dně, napadnou nás nejdřív určitě různí sumci, mřenky nebo sekavky. Existují ale i jiní, daleko exotičtěji vypadající obyvatelé dna, s nimiž se lze setkat v nabídce dovozců či v nejrůznějších inzerátech. Jednou z takových skupin jsou sladkovodní platýsi, s nimiž se blíže seznámíme v tomto článku, druhou pak trnuchy neboli „sladkovodní rejnoci“, kterým se budeme věnovat příště.

Jakkoli patří většina mořských platýsů mezi komerčně významné konzumní ryby, množství dostupných informací o malých sladkovodních druzích vhodných pro chov v akváriu je menší než malé. Při zjišťování prakticky jakéhokoli údaje narazíme spíše dříve než později na nejistotu. Už jen stanovit, které druhy jsou opravdu sladkovodní, je obtížné. Mnozí platýsi jsou ryby euryhalinní, schopné vyrovnat se s velmi rozdílnou salinitou vody a schopné delší dobu přežívat ve vodě sladké, brakické i mořské. Při nedostatku informací se jen obtížně rozhoduje, které prostředí je příslušnému druhu nejvlastnější a cítí se v něm nejlépe. I mnohé mořské druhy dokážou pronikat daleko do sladkých toků, ale existují také katadromní druhy žijící ve sladké vodě, jež ale na tření odplouvají do moře. Formulujme proto opatrně, že za vysloveně sladkovodní se považuje něco přes 30 druhů, které najdeme spolu s mnoha mořskými v čeledích jazykovkovití (Achiridae – např. rody Achirus, Apionichthys, Catathyridium či Trinectes), jazykovití (Soleidae – např. rody Brachirus, Achiroides nebo Leptachirus) a jazykovcovití (Cynoglossidae – rod Cynoglossus). Sladkovodní jazykovky pocházejí z Jižní Ameriky, zástupci dalších dvou čeledí pak především z jihovýchodní Asie, dále Nové Guineje a severní Austrálie, jeden druh jazykovky – Dagetichthys lagdoensis – žije také v západní Africe, ale v akváriích se neobjevuje.

Jazykovec Cynoglossus cf. microlepis z povodí Mekongu
© Jaroslav Hofmann

Komplikované může být i druhové určení. U platýsů odpadá možnost orientovat se podle zbarvení a kresby, které tyto ryby přizpůsobují podkladu, na němž se právě nacházejí. Více než jindy je nutno spoléhat na označení, pod nímž byly ryby dovezeny – se všemi úskalími, jež to může skrývat.

Co se tedy dá říci k sladkovodním platýsům obecně? V prvé řadě samozřejmě to, co platí pro všechny platýsy bez rozdílu – že jde o ryby zcela unikátně přizpůsobené životu na dně. Mnohé ryby dna, ať už někteří krunýřovci (např. palorikárie ekvádorská – Pseudohemiodon apithanos), sevelie nebo přísavníci, jsou „placaté“, ale jejich tělo je zploštěno dorzo-ventrálně, podobně jako třeba u trnuch a dalších rejnoků, kterým se budeme věnovat příště. Tělo platýsů je ale zploštěno laterálně, tedy tak, jak to známe třeba u skalár či terčovců, jen s tím rozdílem, že ne zcela souměrně. A navíc se ryba pokládá na jeden bok, na němž pak tráví celý život. Unikátnost této změny podtrhuje skutečnost, že čerstvě vylíhlé larvy platýsů jsou „normální“ – mají oči každé na jedné straně hlavy a jsou osově souměrné. Záhy (třeba u sladkovodního jazyka Brachirus cf. selheimi, k němuž se ještě níže vrátíme, je to třetí den po vylíhnutí) ale nastává zásadní proměna – jedno oko se přemisťuje přes vrchol hlavy na opačnou stranu k druhému oku, ústa se stávají nesouměrnými, mění se poloha čichových jamek i žaber a ryba se pokládá na bok bez oka, který bude až do konce jejího života sloužit jako spodní část těla. Svrchní strana s oběma očima je pigmentovaná, spodní strana bezbarvá. Prsní ploutev na svrchní straně bývá vyvinuta normálně, na spodní straně je zpravidla redukovaná.

Spodní strana platýsů je bezbarvá. V akváriu se o tom lze snadno přesvědčit, protože platýsové tam často tráví určitý čas přitisknutí ke stěně nádrže
© Jaroslav Hofmann

Většina dovážených druhů sladkovodních platýsů dorůstá v akváriích délky 8–15 cm, výjimkou jsou jazykovci rodu Cynoglossus, u nichž se v dospělosti může velikost pohybovat kolem 25–30 cm. Všichni platýsi vyžadují na dně několik centimetrů vysokou vrstvu jemného písku, do níž se mohou zahrabávat. Některé druhy jsou v přírodě aktivnější za soumraku a za tmy, obecně proto není ideální příliš silné osvětlení akvária. Nádrž lze přistínit plovoucími rostlinami, jinak jsou z rostlin vhodné třeba trsy mechů volně u dna, pod něž může platýs vplout, „klasické“ akvarijní rostliny nejsou nutné. Pokud nějaké v nádrži chceme, pak buď zasazené v květináčku, nebo přichycené na kámen či kořen – z písku je platýsi rychle vyhrabou. Pro platýse je důležitá co největší plocha dna, na výšce vodního sloupce nezáleží. Pokud je dobře filtrovaná, s nízkým obsahem dusíkatých látek, nezáleží příliš ani na chemismu vody. Teplota vyhovuje pro většinu druhů v rozmezí 20–26 °C, subtropickým druhům z jižních částí Jižní Ameriky se někdy doporučuje v zimě nepřitápět topítkem.

Tito platýsi byli před několika lety dovezeni do ČR jako jazykovky Achirus lineatus, což je druh vyskytující se ve velkém areálu od jihu USA až po severní Argentinu, především v brakické vodě. Velmi podobní jsou ale i někteří asijští jazyci, například Brachirus panoides, který žije převážně ve sladké, případně brakické vodě. Dlouhodobý chov platýsů v nádrži bez substrátu je nevhodný, snímek pochází z výstavní nádrže, kde bylo toto uspořádání zvoleno krátkodobě kvůli návštěvníkům, aby ryby viděli jinak než zahrabané až po oči v písku
© Jaroslav Hofmann

Platýsi jsou masožravci, kteří vyžadují především živou potravu – nitěnky, roupice, větší druhy žížaly, menší naopak dokážou zručně chytat i perloočky či buchanky. V případě patentek jsou mezi nečetnými publikovanými informacemi i negativní zkušenosti, ale na druhé straně také pozitivní. Platýsi se většinou poměrně záhy naučí brát i mrazenou potravu, jež by ale neměla být jedinou, dobré zkušenosti jsou s mrazenými žábronožkami a krillem. V některých případech se po určité době naučí platýsi brát i umělá krmiva, podle zkušeností jiných chovatelů nikoli.

Platýse lze chovat v druhové i společenské nádrži, tam je ale třeba vybírat společníky s jistým rozmyslem. Na jedné straně jsou nevhodné větší dravé ryby, jež by platýse obtěžovaly nebo přímo napadaly, na druhé straně pozor na kombinaci s rybkami drobnými – platýs dokáže být velmi obratným lovcem, který snadno zmůže malou rybku, případně krevetu, jež se nic zlého netušíc přiblíží na dosah k nehybně ležícímu maskovanému predátorovi.

Ukázka obrovské variability a přizpůsobivosti zbarvení a kresby platýsů – tato ryba je ze stejné skupiny dovezené jako Achirus lineatus a vyfotografovaná ve stejném akváriu ve stejný den
© Jaroslav Hofmann

K rozmnožení sladkovodních platýsů v akváriu dochází naprosto ojediněle a víceméně náhodou. V roce 2016 byla publikována v Japonsku zpráva o odchovu jazyka Leptachirus cf. klunzingeri z Nové Guineje, v roce 2021 pak v Německu o odchovu australského jazyka Brachirus cf. selheimi. Vzhledem k nedostatku informací o způsobu rozmnožování většiny sladkovodních platýsů v přírodě je možné, že u mnoha druhů úspěšný odchov v akváriu vůbec nepřipadá v úvahu, protože larvy vyžadují určitou dobu pobytu ve slané vodě.

K čistě sladkovodním druhům patří jihoamerická jazykovka Catathyridium jenynsii
© Jaroslav Hofmann

Bez ohledu na problematický odchov mohou být sladkovodní platýsové obohacením nádrží zkušenějších akvaristů. Pozorování života těchto tvorů je samo o sobě nebývalým zážitkem.

Tento článek byl publikován v časopise Chovatel 3/2022.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: