Synonyma
Caesiomorus baillonii Lacepède, 1801; Caesiomorus quadripunctatus Rüppell, 1829; Trachinotus oblongus Cuvier, 1832; Trachynotus cuvieri Wakiya, 1924; Trachynotus jordani Wakiya, 1924.
České názvy
vidlatka Baillonova
Hanel, L., Plíštil, J. & Novák, J. 2011. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 7. Paprskoploutví (Actinopterygii) Kostnatí (Neopterygii) [Ropušnicotvaří (Scorpaeniformes) — ostnoploutví (Perciformes) — Percoidei]. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 152 s.
vidlatka černoskvrnná
Hanel, L., Plíštil, J. & Novák, J. 2011. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 7. Paprskoploutví (Actinopterygii) Kostnatí (Neopterygii) [Ropušnicotvaří (Scorpaeniformes) — ostnoploutví (Perciformes) — Percoidei]. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 152 s.
Lieske, E. & Myers, R. 2005. Ryby korálových útesů. Svojtka & Co. s.r.o., Praha, 400 s.
Výskyt
Rudé moře, Indo-západní Tichomoří — východní Afrika, Sokotra (Jemen), Seychely, Komory, Madagaskar, Maskarény (Réunion, Mauricius, Rodrigues) a Perský záliv na východ až k severním Liniovým ostrovům a Gambierovým ostrovům, na sever až k jižní Koreji a prefektuře Miyagi (severní Japonsko), na jih až k západní Austrálii, Novému Jižnímu Walesu (Austrálie), ostrovu Lorda Howa, Tonga a Rapa.
Typová lokalita
Lokalita neuvedena.
Velikost
60 cm TL.
Etymologie
Druh pravděpodobně pojmenován na počest francouzského přírodovědce Louise Antoina Françoise Baillona (1778–1851) nebo jeho otce Jeana Françoise Emmanuela Baillona (1742–1801), rovněž přírodovědce.
Původní popis
Lacepède, B. G. E. 1801. Histoire naturelle des poissons. v. 3: i-lxvi + 1-558, Pls. 1-34.
Použitá literatura
Fricke, R., Eschmeyer, W. N. & Van der Laan, R. (eds). 2026. Eschmeyer's catalog of fishes: Genera, species, references. World Wide Web.
Froese, R. & Pauly, D. Editors. 2025. FishBase. World Wide Web.
Scharpf, C. 2025. The ETYFish Project Fish Name Etymology Database. World Wide Web.