Začnete-li se zabývat informacemi o této živorodce (Priapella intermedia /Alvarez & Carranza, 1952/), narazíte hned na několik nejasností. První z nich je český název, kde různí autoři volně uvádějí druhové jméno modrooká či zelenooká. Osobně se přikláním k první možnosti, protože modrá odpovídá skutečné barvě jejího oka.
Další nejasností je její nedostupnost, respektive vzácnost. V Dokoupilových Živorodkách je uvedeno: "Priapella intermedia je velmi vzácný druh živorodek". Oponenty tohoto tvrzení jsou vlastně všechny mně dostupné odborné zdroje, uvádějící značné množství lokalit.
Ani s často uváděnou choulostivostí nelze souhlasit bez výhrad - byla nalezena v řekách, jezerech i tůňkách při teplotách 24-32 °C, pH 7,4-9,6, dGH 11-44 a vodivosti 50-680 µS (Novák&Hoffman, Wischnat). Jediné, na čem se všechny zdroje shodují, jsou prakticky nulové hodnoty obsahu sloučenin dusíkatých iontů. Tedy to jediné, co jim nikdy nezajistíme. Ale po zkušenosti z mnohonásobných odchovů v několika generacích tvrdím, že k tomuto problému je živorodka modrooká vcelku tolerantní.
K chovu je doporučeníhodná nádrž alespoň 60-80 litrů, středně zarostlá, nepřesvětlená, s volnou větší částí horní třetiny vodního sloupce. Jsou to zdatní a rychlí plavci. Jsou i velmi dobrými skokany! Samci dospívají po 5-6 měsících a dorůstají 5 cm, samice mají první mladé ve stáří 7-8 měsíců a dorůstají asi 8 cm. Po 28 dnech velmi nenápadné březosti se rodí, vzhledem ke své velikosti, neobvykle malé množství asi 7mm mláďat, kterých si dospělí nevšímají. Patnáctihlavý vrh je velmi silný; kolem deseti kusů je běžný průměr. Při dostatku vhodné potravy je pro ně charakteristický počáteční rychlý růst. V jednodruhové nádrži jsou vrhy dokonale pravidelné a množství mláďat kolísá jen nepatrně. S přítelem dr. Chaloupeckým jsme odpozorovali, že v rybami saturované nádrži samice nezabřezávají. Potom stačí několik jedinců odebrat a po měsíci vrhy opět pokračují.
Suché vločkové krmivo, škrábané maso, živé a mražené patentky výrazně preferují před jinými druhy i živého krmení. Je nutno krmit v opravdu malých dávkách, protože potrava, která klesla na dno, zůstává bez povšimnutí. Uživí se s nimi tedy i velké množství vodních plžů.
Živorodka modrooká je nejhezčím druhem nepočetného rodu (bonita, compressa, intermedia, olmecae). V malém hejnku je opravdu překrásným chovancem akvárií a i přes nenápadnou okrově zlatou barvu těla zaujme každého hned napoprvé svým výrazně modře zářícím okem.
Použitá literatura
- Dokoupil, N. 1981. Živorodky, SZN, Praha, 254 str.
- Kempkes, M. & F. Schäfer. 1998. Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 str.
- Hofmann, J. & J. Novák. 1996. Akvaristika, X-Egem, Praha, 197 str.
- Wischnath, L. 1993. Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 str.