Z historie naší akvaristiky část 8.

V únoru 1911 přináší „Akvaristický Obzor“ zprávu o výstavě, kterou uspořádal spolek „Iris“ v Plzni při příležitosti svého 10ti letého trvání. Při této události bylo předestřeno následující téma: „Nyní, když Iris na 80 členů seskupeno má, kdy stále noví členové se hlásí, možno doufati, že základy jeho pevně stojí a že svůj primát jako nejstarší akvaristický spolek v Rakousku si udrží.“ Jaká je tedy pravda? Vždyť v podvědomí nás všech je, že když byl 7. května 1899 v Praze založen spolek „Aquarium“, tak že se jednalo o “První spolek přátel akvarií a terarií v království Českém“. Vysvětlení vyplývá z následující zprávy:

„Již před založením Irisu byla akvaristika jednotlivci v Plzni pěstována, avšak tito akvaristé patřili různým kruhům společenským, neznali se navzájem. Ku konci roku 1898 konána výstava Spolkem pro ochranu ptactva v Plzni, kdež byla vystavována též akvaria. Tam seznámili se jednotliví akvaristé a použili této příležitosti k dalším vzájemným stykům a vzájemnému se podporování. Někteří z nich, jsouce členy Přírodovědeckého klubu v Plzni, požádali výbor klubu, aby zřízena byla akvaristická sekce, která by mohla jednou za měsíc v místnostech klubu schůze konati a tak aby seskupení plzeňských akvaristů docíleno bylo“. V dalším se dozvídáme, že nová sekce „jeden rok hospitovala u Přírodovědeckého klubu“, pak přišly názorové nesrovnalosti (uspořádání výstavy), sekce byla zrušena, členové bývalé sekce utvořili sdružení „Kroužek přátel přírody“ a v závěru tohoto snažení došlo v bytu pana Hanše k ustavující valné hromadě „Irisu“. Bohužel se mně nepodařilo zjistit přesné datum tohoto okamžiku, ale lze předpokládat, že to bylo až v průběhu roku 1901 (pozn.: v městském archivu města Plzně jsou údajně rukou psané podklady, o které se již plzenští akvaristé zajímají). O zavedení rukou psaného oběžníku jsem se již zmínil ve 4. části tohoto seriálu.

Tak, jako každé společenské hnutí, nemohla být mezi jednotlivými českými a moravskými městy navzájem izolována ani akvaristika. A je to tak dobře, protože nejde o to, v čem mělo které město prvenství, nýbrž je důležité, že se naši předkové o akvaristiku nejen zajímali, ale že měli i pozoruhodné výsledky. Vraťme se však na krátkou chvíli opět do Prahy.

O nepřetržité činnosti „Akvaria – prvního spolku přátel akvarií a terrarií v království Českém v Praze“ svědčí m.j. i tento přehled členské základny:

rok 1907	34 členů
rok 1908	55 členů
rok 1909	81 členů
rok 1910	91 členů
rok 1911	141 členů

Uvedené údaje jsou převzaty z „Příručky přátel akvarií“, vydané v r. 1912 spolkem „Akvarium“ a jsou až na některé odchylky v korespondenci i s údaji propagační a informační brožury, kterou tento spolek vydal v roce 1910 (možná i v r. 1911). Ve jmenovaných knížečkách jsou Stanovy spolku (C.k. místodržitelství pro král. České vzalo tyto stanovy na vědomí výměrem č. 312254 ze dne 5. listopadu 1907 a schválilo je výnosem č. 8 A 4405 dne 21. října 1911), je zde seznam knih a časopisů, které spolek vlastnil vč. Knihovního řádu (z 80ti knih je jich většina německých) a jsou zde jmenné seznamy členů (mimo jiné jsou zde již uvedeni i Bedřich Žežula, měst. účet. akcesista – později úč. oficiál král.hl.m. P. a PhDr. Eduard Babák, univ. profesor, hned vedle výrobce vaty p. Kuneše, stavitele pian p. Krčmáře, demonstrátora zoologického ústavu p. PhC. Starého, uzenáře p. Chmela, revidenta c.k. finanč. řiditelství p. Gürtlera, vrchního inženýra c.k. stát. drah p. Sitka, kanovníka kapitoly sv. Víta p. P.Th.Dr. Kašpara a dalších zajímavých pánů – v roce 1912 jsou již připojena jména ředitele Živnostenské banky p. Dr. Jos. Preisse s chotí a mimo dlouhého výčtu společensky i podnikatelsky významných osob i studentů, strojníků a různých institucí, počínaje Dívčím lyceem v Praze VII a konče Spolkem ku zvelebení chovu drobného, v hospodářství užitečného zvířectva a pro ochranu ptactva ve Volyni). Zajímavý je i výčet výhod, které spolek „Akvarium“ Praha poskytoval svým členům. Ze seznamu pro názornost vyjímám:

Na členských schůzích (1x až 2x měsíčně) se mimo odborných rozprav a referátů udílejí i rady a pokyny.
Běžné druhy vodních rostlin rozdávají se členstvu zdarma, pokud členstvo své přebytky dá výboru za tím účelem k dispozici. Vzácnější druhy rostlin výbor spolku opatřuje pod cenou katalogů.
Ryby a jiné živočichy akvarijní dodává spolek členům zdarma jakožto různé prémie (buď losováním, nebo nejpilnějším návštěvníkům, za přesné placení příspěvků, atp.). Zajímavá je poznámka: „Ryby jsou pěstěny bez zvláštního výtopu akvarií, jsou tudíž otužilé.“
„Po čas dovolených neb ferialních cest obstará se dozor a ošetření akvarií členy spolku, neb přijímají se živočichové v ošetření (dle soukromé dohody od případu k případu).“
„Určování přírodnin přijímají ochotně posluchači české university, kteří jsou členy Akvaria. - Nemoci ryb určuje pan prof. V.J.Štěpán (Č. Budějovice). K bezpečnému zjištění choroby je třeba materiálu živého neb aspoň čerstvého. Živý budiž zasílán v dopravních konvích, mrtvý jako vzorek bez ceny. Mrtvé rybky buďtež baleny do 4% formolu (formalinu) a v krabičce obaleny vatou. Veškeré zásilky buďtež řádně frankovány, na odpověď budiž připojena známka. – Parasiti dají se zjistit jen na čerstvých exemplářích ! „
Řádně platícímu členstvu dodává spolek zdarma „Akvaristický Obzor“.
K dispozici je knihovna, některé časopisy a knihy jsou spolkem obstarávány se slevou (např. „Blätter“, „Wochenschrift für Aquarien- und Terrarienkunde“, ale i „Příroda“, „Příroda a škola“ a další).
Na prodej se slevou je pro členy i suché krmení „Piscidin“ (krabice po 1/10 litru je za 40 hal. namísto 60 hal.), levnější akvária kostrová i celoskleněná, různé pomůcky, atd.
„P.t. pánům professorům a učitelům (kteří jsou členy spolku), zařizují se akvaria a terraria ve školách – rovněž i udržování obstarávají členové Akvaria. Živý materiál dodává se buď zdarma, může-li ho spolek sám zaopatřit, neb ve skutečné ceně za kterou byl získán.“
Jeden 4řádkový insert ročně ve spolkovém časopise mají členové zdarma, atd.

Co k tomu dodat – snad jen to, že naši akvarističtí předchůdci byli pro věc zapáleni, nehonili se za penězi tak, jako dnes a byli ochotni obětovat pro spolek svůj volný čas. Služby členům pražského „Akvaria“ téměř před 100 lety byly prostě úžasné.

Úspěšné odchovy rybek byly i na začátku minulého století samozřejmě chloubou každého akvaristy. Byly publikovány tzv. „Úvody do pěstitelské prakse“, sestavené ze „sdělení vynikajících praktiků“. Z těchto příspěvků vyjímám:

„Živorodky: Kupujme jen mladé párky! Je-li starší samička delší dobu bez samečka, jikry v ní přezrají. Samička taková zdá se býti mnohdy březí; mnohý akvarista byl již zklamán, když takto březí samička Gambusie neb Poecilie splaskla, aniž mládě byl spatřil; nanejvýše nalezl několik jiker. – Většině živorodých rybek stačí 16 až 20o C, jen několik málo jich je zimomřivějších. Vliv teploty je však německými akvaristy všeobecně přeceňován; většina nemocí a smrtí rybek svádí se bez bližšího vyšetření na nízkou teplotu. – Nakrmení vyhladovělých rybek suchým piscidinem přivádí jim někdy smrt, an piscidin při trávení značně nabobtná i může zažívací rouru roztrhnouti. Stálé krmení živou potravou není nutné, ale občasné nakrmení jí je prospěšné. – Březnost trvá v létě 4 až 6, na jaře a na podzim 6 až 8 týdnů, v zimě při 15o C i čtvrt roku. Vylovování a přemísťování březích samiček do jiných nádrží se nedoporučuje; již zcela slabým tlakem na břicho při vylovování může být přivoděn i předčasný vrh. – Někteří pěstitelé se domnívají, že volba chovných zvířat má vliv na vzájemný poměr pohlaví v jednotlivých vrzích. Veliká samička stejně starým, ale malým samečkem oplozená, rodí prý převážně samečky; prostřední samička oplozena silným samečkem, jemuž kopulační orgán pozdě se vyvinul, rodí prý převážně samičky. Údaje ty doporučujeme revisi.

Dobová kresba „Platypoecilius maculátus var. Pulchra“
perokresba od W. Schreitmüllera, 1911

Cichlidy: Chovný párek cichlid s mladými je nejkrásnější ze všech obrazů, které můžeme v akvariu vyvolat. Škoda, že nejsou všecky jich vlastnosti tak krásné, jako jich péče o mladé! – Dokavad jsou mladé, nedorostlé, chovají se způsobně; jakmile však tyto ryby pohlavně dospějí, vyrvou kde jakou rostlinu a dno upraví dle vlastního vkusu, kterýž ovšem ni z daleka našemu se neblíží; je pak akvarium ideální žumpou. – Dobrý párek sestavíme, když 8 až 10 mladých vychováme v ne příliš malém akvariu.Jakmile pohlavně dospějí, oddělí se od rvavé společnosti páreček, kterýž hrabáním a pospolitostí prozrazuje úmysl se vytříti. – Je zajímavo, že nesnášenlivé párky rázem ustaly ve rvačkách po přemístění do zahradního rybníčka (v létě) a staly se dobrými rodiči. V bassinech a malých rybnících docílí se v chovu cichlid snadno pronikajících úspěchů, je-li léto jen trochu teplé. – Ryby rozumně pěstěné nejsou choulostivé vůči nižším teplotám. Dají se většinou přezimovat při 14o C a vytírají se v létě bez umělého ohřívání vody. – Z chovu buďtež vyloučena vždy zvířata, požírající jikry a mladé. Buďtež co možno k chovu brána zvířata vzorných vlastností manželských, otcovských či mateřských, protože dědičnost individuelních charakterů je pravděpodobna.“

Z historie naší akvaristiky část 8.

Krček Karel, publikováno: 20. 7. 2007

NOVINKY V GALERII

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

AKTUALIZOVANÉ TAXONY

PROJEKTY