Chovatelské nároky malawských cichlid nejsou příliš složité. Rozhodně komplikovanější jsou jejich taxonomie a názvosloví.
Vzhledem k obrovskému množství forem, které potenciálně mohou být novými druhy, a také proto, že na počátku taxonomického zpracování malawských cichlid vzniklo několik evidentně sběrných rodů, není nijak překvapivé, že čas od času dochází u těchto ryb k taxonomickým změnám. Možná jich ale dokonce ani není tolik, kolik by se dalo u takové skupiny ryb čekat. Z nejnovějších stojí za připomenutí revize druhové skupiny Pseudotropheus elongatus z roku 2016, která mj. ustavila pro 10 druhů nový samostatný rod Chindongo. Jsou mezi nimi i druhy hojně chované v akváriích jako mbuna Saulosova (Chindongo saulosi), mbuna Socolofova (Chindongo socolofi), mbuna DeMasonova (Chindongo demasoni) či mbuna štíhlá (Chindongo elongatus).
Upozornit je třeba ještě na poněkud matoucí používání dvou různých rodových jmen Maylandia a Metriaclima pro jeden rod akvaristicky rovněž velmi známých a významných mbun. Jméno Maylandia bylo zavedeno v roce 1984 pro podrod v druhové skupině Pseudotropheus zebra s typovým druhem Maylandia greshakei. Když v roce 1997 povyšovali Stauffer a kol. tento taxon na rod, zvolili pro něj nové jméno Metriaclima, jako typový druh ustavili Metriaclima zebra a zdůvodnili to tím, že taxon Maylandia nebyl v oné práci z roku 1984 řádně popsán, takže jde o tzv. nomen nudum, doslova „nahé jméno“, a tudíž neplatný název. Roku 1999 byla publikována práce Condého a Géryho potvrzující, že jméno Maylandia je platné, a protože bylo použito jako první, má přednost. A to je vlastně vše. Od té doby se podle libovůle autorů používají jména obě. Vzhledem k tomu, že zastáncem jména Metriaclima je mj. známý specialista na africké jezerní cichlidy a velmi plodný publicista Ad Konings, převládá v anglické literatuře jméno Metriaclima, zatímco v německé, která standardně přistupuje s daleko větším respektem k oficiálním a autoritativním zdrojům, zase jméno Maylandia. Oba základní referenční zdroje rybí taxonomie, Eschmeyerův Katalog ryb i FishBase, totiž uvádějí jako platné právě jméno Maylandia.
Chov malawských cichlid není nějak zvlášť obtížný, pokud se ale při něm dodržují některá základní pravidla. O vlastnostech vody, kterou tyto ryby potřebují, jsme psali už v prvním článku o malawských cichlidách. Doplňme ještě, že nutná je velmi kvalitní filtrace kombinovaná s pravidelnými částečnými výměnami vody, protože ryby jsou citlivé na zvýšený obsah dusíkatých látek. Dalším významným předpokladem je prostor. Malawské cichlidy je třeba chovat ve skupině, v zásadě čím větší, tím lepší. Především většina mbun je teritoriální, z čehož vyplývá vyšší vnitrodruhová agresivita, která se lépe rozloží mezi větší počet jedinců. V nádrži by mělo být alespoň 4–6 jedinců od každého druhu, přičemž většinu druhů lze velmi dobře kombinovat a chovat společně. Platí to i pro kombinaci mbun a ne-mbun (samozřejmě s přihlédnutím k velikosti konkrétních druhů a jejich potravní specializaci, s mbunami se dají kombinovat menší ne-mbuny, které nejsou piscivorní či lepidofágní). Počet druhů závisí pochopitelně na velikosti akvária, ale vhodných je zhruba 3–6. Vhodné je kombinovat takové druhy a formy, jejichž samci jsou odlišně zbarveni, aby se předešlo jejich přílišné rivalitě. Minimální velikost nádrže pro malé druhy mbun je 200 l, pro větší mbuny a ne-mbuny je třeba nádrž o objemu nejméně 300–500 l, nádherné, ale pro mnohé akvaristy z prostorových důvodů nedosažitelné jsou nádrže kolem 800 l. Jestliže by ale naším cílem byl co nejekonomičtější odchov, pak je vhodné uvažovat o samostatném chovu pouze jednoho druhu (ale opět ve skupině!) v druhové nádrži.
Pokud je to možné, je vhodnější kupovat malawské cichlidy až v době, kdy lze u ryb rozeznat pohlaví. Samci jsou vůči samicím dost agresivní, vhodná je proto kombinace pouze jediného samce nejméně se třemi, raději čtyřmi nebo více samicemi. Prostor nádrže musí být bohatě členěný pomocí navršených kamenů, které je vhodné sestavit do skalek nabízejících rozmanité úkryty. Jako substrát na dno je vhodný jemný světlejší písek, který nejlépe odpovídá podmínkám v jezeře. Rostliny nejsou nutné, v zásadité vodě se také mnohým dlouhodobě nedaří. Vhodnější jsou tuholisté jako např. anubisy (Anubias), dále růžkatce (Ceratophyllum), do větších nádrží třeba zákruticha obrovská (Vallisneria gigantea). Malawské cichlidy přijímají nejrůznější potravu, nejvhodnějším krmivem jsou vločky, pelety či granule pro tlamovce kombinované s živými či mraženými perloočkami, buchankami, žábronožkami apod., zcela nevhodné pro tyto ryby jsou nitěnky.
Tento článek byl publikován v časopise Chovatel 10/2017. Pro vydání na AQUATABu byl rozšířen o další fotografie.
