Včerejší den skončil dost rozpačitě. Po lehkém zlepšení stavu p. Ešpandra se situace po obědě opět začala zhoršovat - Montezuna se začal vracet. Proto jsme v podvečerních hodinách navštívili místního vyhlášeného doktora, velmi noblesního pána ve věku 79 let s chováním profesora a diplomata. P. Ešpandra prohlédl, promačkal břicho, změřil tlak a doporučil německé léky a jakýsi nápoj, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Vše jsme dle předpisu nasadili hned večer.
Vzhledem k tomuto stavu p. Ešpandra jsme zredukovali dnešní program na lov velkých ryb. P. Ešpandr zůstal odpočívat. Během dopoledne jsme nakoupili některé potřebné věci - např. holinky, pracovní kalhoty, háčky, maso na návnadu a pod. Po obědě jsme vyrazili na první lov. Zajeli jsme asi 10 km za Trinidad k řece Rio Ibare. Krátce po nahození první udičky chytil Jarda první rybku, asi 10 cm dlouhou "sardinku" - dle pojmenování místních lidí. Tu jsme pak dále použili jako návnadu na další lovy. Krátce nato se mi podařil životní úlovek - ulovil jsem svoji první rybu a hned to byla piraňa. Potom jsme chytli ještě asi 3 piraně. Všechny rybky byly ve velikosti asi 10-13 cm. Při našem lovu jsme zahlédli i dva asi metrové říční delfíny. Protože bylo konečně teplo a svítilo slunce (28 stupňů), měli jsme toho asi po dvou hodinách plné zuby. Naštěstí kousek odsud byla vesnická hospoda, kde jsme si zdraví zachraňovali nefalšovaným Pilsnerem, výroba Bolívie. Potom jsme ještě zajeli k jezeru, pravděpodobně původně nějaké rameno řeky. Tam jsme zkoušeli štěstí podruhé. Opět se nám podařilo ulovit několik piraní (jde asi o 2 - 3 druhy), ale vše ve velikosti od 7 do 14 cm, nic většího.
To už se začalo stmívat, tak jsme odjeli domů. Protože se stav p. Ešpandra neměnil, podruhé jsme konzultovali s doktorem. Ten doporučil posilující infuze a nějaké injekce. Protože se v Bolívii dá vše sehnat, byly léky podány zdravotní sestrou ještě večer (včetně infuze). Uvidíme, co bude zítra.
Jinak pro nedočkavé akvaristy, kteří by rádi viděli nějaké úlovky, bych poznamenal, že situace je tady trochu složitější v tom, že domorodci se absolutně o jiné, než jedlé ryby nezajímají, že aligátoři se vyskytují v bažinách hned několik desítek metrů od města a anakondy do 5 m berou všichni jako normál. A to nemluvím o tom, že při návštěvě muzea v universitě jsme se dívali na hady v lihu a průvodce jen poznamenal, mezi řečí, že se jedná o jedovaté hady ze zdejších džunglí.
Jinak co se týká zdravotního stavu ostatních, to je Jardy a mého - jsme v pořádku. Jídlo nám chutná (včetně pečených banánů a různých druhů nám neznámého ovoce, až po klasickou rozpustnou kávu, pivo a bolivijská vína).
Na závěr dnešní zprávy bych rád poděkoval p. MUDr. Richterové, která se mnou konzultovala problémy p. Ešpandra a poskytla mi cenné rady. To byl zatím také můj jediný rozhovor s domovem.
Zdravim všechny naše příznivce, kamarády a příbuzné a těším se, že zítra budu moci poslat lepší zprávy.