Úvod » Články » Z historie naší akvaristiky — část 5.

Z historie naší akvaristiky — část 5.

Krček Karel, publikováno: 1. 6. 2007

Píše se rok 1910 a v Praze vrcholí přípravy k vydávání nového vivaristického časopisu, který dostal jméno „Akvaristický Obzor“. Redakce se ujímají pánové univerzitní profesor Dr. Eduard Babák a Bedřich Žežula (městský účetní akcesista – později účetní oficiál královského hlavního města Prahy), oba významní členové spolku „Aquarium“ Praha. Vydavatelem nového měsíčníku je profesor Jan Kranich v Moravské Ostravě.

Redaktor „Akvaristického Obzoru“, univerzitní profesor,
pan MUDr. a MVDr. h. c. Edward Babák.

První sešit I. ročníku „Akvaristického Obzoru“ vyšel 1. ledna 1911 a v jeho hlavičce byly uvedeny tyto dva důležité údaje:

  • Časopis pro akvaristiku, terraristiku a příbuzná odvětví vivaristiky.
  • Orgán: „CYPERU“, ústředního spolku pro akvaristiku a terraristiku na Moravě v BRNĚ,  „IRISU“, kroužku přátel přírody v PLZNI,  „AKVARIA“, prvního spolku přátel akvarií a terrarií  v král. Českém v PRAZE.

Hlavičku doplňovala informace, že roční předplatné jsou 4 koruny s tím, že „Svým členům sdružené akvaristické spolky dodávají časopis zdarma“. Z úvodního slova, které podepsaly Spolek Cyperus v Brně, Spolek Iris v Plzni, Spolek Akvarium v Praze, Redakce Přírody a Redakce Akvaristického Obzoru, vyjímám:

„Přistupujeme k vydávání AKVARISTICKÉHO OBZORU, českého odborného časopisu akvaristického k výslovnému přání tří hlavních sdružení českých akvaristů; doufáme, že společnou prací podaří se konečně vytvořiti list, odpovídající potřebám přátel přírody, zabývajících se akvaristikou, terraristikou a jinými odvětvími vivaristiky. Výslovným přáním súčastněných tří středisek bylo, aby jejich orgán připojen byl k Přírodě a k Přírodě a škole, dvěma nejpříbuznějším listům. – Náš list bude míti převážně ráz praktický, ovšem podložený pokud možno poznatky vědeckými. – Články Akvaristického Obzoru budou pokud možno stručné, shuštěné, ale přístupně příslušná themata vyčerpávající. Vedle soustavných článků o různých rybách, obojživelnících, plazech, bezobratlých (hlavně vodních), a rostlin pro akvaria a terraria se hodících přinášeti bude list praktické pokyny, drobné zprávy o nových importech, zprávy literární, o výstavách atd., jakož i zprávy ze spolků list vydržujících; dále bude list míti zřetel k ochraně přírodních památek, pokud spadají v jeho obor, a, jak svrchu uvedeno, bude podporovati rozvoj vivaristiky ve školách. – Vynasnažíme se v každém čísle přinášeti aspoň dvě tři vhodná vyobrazení, časem pokud možno původní. – Doufáme, že se Akvaristickému Obzoru podaří v krátce zorganisovati veškery české přátelé vivaristiky v silnou jednotu, jíž pak bude umožněno emancipovati se co nejvíce od německé produkce literární a zároveň od německého obchodu tím, že najde ve svých řadách dostatek zkušených a literárně činných členů a zároveň solidních pěstitelů, atd. Pro začátek ovšem bude nám třeba ještě častěji sáhnouti k dobrým věcem ciziny, jež pro svoje čtenářstvo vyjmeme ze spoust podprůměrné tvorby v Německu velmi rozbujelé. – Časopis náš je svépomocí, vycházeje obětavostí sdružených tří spolků a literárních pracovníků. Jen s pomocí všech českých interesentů může býti udržen a zdokonalen …“.

To, co jsme si právě přečetli, to je již cílevědomý program, který byl ve své podstatě také dochován. Nikde v této fázi nenajdeme kritiku K. Ullmanna, který pokládal Brno ve spojení s německou akvaristikou za střed všeho dění. Naopak, „programové prohlášení“ zakladatelů „Akvaristického Obzoru“ je  nesmírně  vlastenecké,  všenárodní a na  svoji  dobu i odvážné  – vždyť do prvé světové války zbývají ještě čtyři roky a my jsme ještě stále patřili do rakouského soustátí.

První akvaristický článek uveřejněný v novém časopisu byl od B. Žežuly a pojednával o Barbus conchonius. Začíná slovy: „Roztomilá tato rybička importována byla v podzimu r. 1903 hamburským pěstitelem H. Stüwem z Východní Indie. Krátce na to Schäme v Drážďanech vykazoval již prvé potěry. V označení jejím vědeckým jménem bylo z počátku trochu zmatku, a i dnes ještě vyskytuje se v obchodě pod dvěma jmény. Původně byla zcela správně určena v Londýně, ale ten, kdo ji tam k určení zaslal, popletl si ji s Barbus ticto, jí dosti podobnou, současně importovanou rybkou. Jako Barbus ticto byla nějaký čas v obchodě. K dalším zmatkům přispělo její synonymum, B. pyrrhopterus, dodnes užívané berlínskými obchodníky“.

Spoluredaktor „Akvaristického Obzoru“ pan Bedřich Žežula
(zemřel ve věku 33 let).

První teraristický článek v „Akvaristickém Obzoru“ byl o krabu říčním (Telphusa fluviatilis). Napsal jej F. Rambousek, který „svého“ prvního kraba říčního našel v potoku poblíž monastiru Sveta Trojice v Bulharsku. V dalším pak odchytil poblíž Belova skupinu 20ti krabů, které poslal v bedničce, vystlané mokrým mechem a kopřivami, do Prahy. Pětidenní cestu přestálo 15 kusů, které byly umístěny v akva-teráriu, pozorovány a výsledky byly zveřejněny.
Oba články byly doloženy fotografiemi (Fot. E.B. – prof. Babák ?) s dispozicemi Zeissův Tessar 1: 6,3 ; f  136mm ;  Barbus c. – v poledne v prosinci u okna při slabě zastř. obloze , bez clony, 1 sek. ;  krab – v poledne koncem listopadu u okna při silně zastř. nebi, cl. 9,  4 sek. ; materiál Agfa Chromo.

Prvé číslo I. ročníku „Akvaristického Obzoru“ zahrnovalo ještě tzv. Krátký úvod do pěstitelské prakse („Sestaveno ze zdělení vynikajících praktiků Schäme-ho, Thumma a Stanzsche, i dle vlastních zkušeností se zvláštním zřetelem k místním poměrům.“) – na pokračování, rubriku „Z prakse“ (základní pravidla akvaristiky, žabník vzplývavý, šípatka šídlatkovitá, larvy pakomárů, nový typ akvarií – pozn.: prvá zmínka o lepených akváriích bez kostry ! – za pomoci anglického Caementinu a utvrzující tekutiny Haerdening Solution), oddíl „Rozmanitosti“ (věk ryb, hromadné prchání vodních hlemýžďů z vody, zvláštní usmrcení ryby, monstrosní Elodea – pozn.: 10 m dlouhá, o barvoměně ryb, obojživelníků a plazů, o úhořích v Dunaji), informace o literatuře (pozn.: samé německé tituly) a samozřejmě „Zprávy spolkové“. Číslo je ukončeno tzv. „Listárnou redakce“ a skupinou inzerátů.

Alespoň několik informací o soudobé činnosti spolků:

  • „Poradní schůze v záležitosti tiskové zástupců spolků Cyperus – Brno, Iris – Plzeň a Akvarium – Praha“ :  Schůze se konala v neděli dne 30. října 1910 dopoledne v produkčním sále hudebního učeliště pana Adolfa Liegerta. Přítomni byli p. univ. prof. MUDr. Babák (za redakci „Přírody“),  pp. MUDr. Fleischer, Hošek a Špaček (za „Cyperus“), p. Oktabec (za „Iris“) a pp. Peroutka, Liegert a Žežula (za „Akvarium“). Přítomní se dohodli na názvu časopisu, jeho rozsahu, obsahu a periodicitě, na vedení redakce a na některých provozních podrobnostech vč. počáteční záruky spolků zajistit min. 250 abonentů. Projednáno bylo i významné doporučení, při výstavách akvárií a terárií pořádat vždy současně i sjezd českých vivaristů. Závěr záznamu z poradní schůze byl jasný: „Večer sešli se delegáti znovu, kdež přítomnému panu prof. Kranichovi, vydavateli Přírody, sdělen byl výsledek dopoledního jednání. Na to týž podal detailní rozpočet časopisu. Po delší úradě došlo k úplné shodě ve finančních záležitostech, jimiž výhradně tato část konference se zabývala, a tím byl Akvaristický Obzor zajištěn“.
  • „Akvarium“: Schůze každé pondělí v restauraci „Platýz“ v Praze I, Ferdinandova třída. Předsedou je pan Antonín Peroutka (pozn.: vlastnil košíkářský obchod v Praze II, Pštrosově ulici; jeho jméno se po dlouhá léta vyskytovalo mezi hlavními pracovníky „Akvaria“ Praha s tím, že pan A. Peroutka byl i hlavním mecenášem spolku). Na leden 1911 je plánována třetí řádná valná hromada spolku (spolková místnost Ferdinandova třída č. 37 – Platýz, 4. schody, 2. posch.), je uveřejněn její pořad a jsou uveřejněny i výhody, poskytované členstvu spolku.
  • „Cyperus“: Byl uveřejněn přehled výborových i členských schůzí od srpna do listopadu 1910 (předseda pan Dr. Fleischer; spolkové místnosti „U Polenků“). Schůze měly úžasný program, např.: „Předseda probírá vodní zvířenu přinesenou v nádržích (potápníky, znakoplavky, vlasovce, žábronožky, lupenonožky, polypy, perloočky, čolky, různé larvy atd., líčí jejich život, výživu, rozmnožování a upozorňuje, že žravostí mohou v akvariu velikých škod způsobiti. Pan Špaček ukazuje úspornou lampu Triumph, rybky Haplochilus elegans, rubrostigma a sp., vodní rostliny Elatine macropoda a Marsilia hirsuta, kterým se v jeho akvariích dobře daří. Pan Pučan přinesl několik druhů zvětšujících čoček a kapesní drobnohled, který se akvaristům 50 násobným zvětšením doporučuje“, atd. Jediný narušitel pohody je p. Ullmann, který v této době i údajně vystupuje ze spolku. Podrobně je projednávána i „akvaristická osa“ Brno – Plzeň – Praha.
  • „Iris“: Spolek oznamuje členskou schůzi i valnou hromadu na leden 1911 (veškeré kontakty shromažďuje pan Karel Oktabec; spolková místnost je i nadále v měšťanské škole „Nad Hamburkem II“). „P.T. členové ve vlastním zájmu se upozorňují, že spolek Přírodopisné Listy  na dále zdarma zasílati nebude, an po úradě zástupců českých akvarijních spolků Iris – Cyperus – Akvarium, konané 30. října 1910 v Praze, vlastní spolkový časopis Akvaristický Obzor počne 1. lednem 1911 vycházeti a bude všem členům řádně příspěvky platícím zdarma zasílán“.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: