Úvod » Články » Z historie naší akvaristiky — část 3. a 4.

Z historie naší akvaristiky — část 3. a 4.

Krček Karel, publikováno: 16. 5. 2007

Kolem roku 1900 spolek „Aquarium“ Praha vlastnil na 30 preparátů ryb, lastur, hadů, ještěrek, ale i mořských živočichů. Ze zpráv uveřejňovaných ve „Věstníku prvního spolku Aquarium v Praze“ je možno usuzovat, že největšímu zájmu se těšily rájovci, kančíci (chanchitto - Cichlasoma fasciatumHeros facetus), závojnatky (tehdy zvané ocasnatky), betty, osphromenus Gurami, umbry (tmavci), zlaté rybky, dalekohledky a koljušky, z ostatních živočichů mexičtí axolotli, želvy bahenní, ještěrky domácí i cizokrajné, čolci, skokani, ropuchy a j.

O velikonočních svátcích 14. až 17. dubna 1900 vystavuje spolek „Aquarium“ Praha při příležitosti výstavy spolku pro chov drůbeže a ochranu ptactva v Plzni v sále hotelu Waldek velké akvárium a věnoval této výstavě dvě ceny : zlatou spolkovou medaili a čestný spolkový diplom. Předseda spolku „Aquarium“ MUDr. G. Brandeis byl jmenován rozhodčím při rozdílení cen. Vystavované akvárium (o jeho velikosti se údaje nezachovaly) bylo osázeno valisnerií, ceratophyllem, trianeou, salvinií a pěkným modrým leknínem. Bylo rozděleno na dvě části : do prvé byli umístění zdejší a američtí okouni, v druhé byly závojnatky a dalekohledky. Za tuto expozici obdržel spolek „Aquarium“ zlatou medaili drůbežnického spolku v Plzni. I takovéto akce měly svůj význam společenský i propagační a prokazují položení důležitého základu pro budoucí vývoj akvaristiky a teraristiky u nás.

Abych dochoval chronologii času, vraťme se do Brna, kde v roce 1907 pod vedením K. Ullmanna vychází 1. ročník „Přírodopisných Listů“. Přesné datum uveřejnění 1. čísla již asi nezjistíme, ale na jeho konci je zpráva, že spolkové schůze (pozn.: spolku „Cyperus“) se konají 1. a 3. sobotu každého měsíce, tedy 18. května, atd. V hlavičce periodika je uvedeno, že se jedná o spolkový časopis Ústředního spolku pro akvaristiku a terraristiku „Cyperus“ na Moravě se sídlem v Brně, předplatné ročně je 1 K (jednotlivé číslo 12 hal.) s tím, že časopis vychází desetkrát ročně. Pod textem úvodníku „Našim příznivcům!“ jsou za spolek „Cyperus“ podepsáni Dr. Jos. Fleischer (předseda) a Karel Ullmann (jednatel).

Vydavatel "Přírodopisných listů" Karel Ullman (převzatá dobová fotografie z r. 1907)

První odborný článek „Přírodopisných Listů“ byl o rájovci (Macropodus viridi auratus – der Makropode od Grostflosser, Paradiesfisch), o kterém K. Ullmann píše, že „do dneška vládne nade všemi akvarijními rybami“. Z části, popisující chov rájovce, cituji: „Dříve něhyplný, v půvabném polokroužení si libující soudruh změní se po tření v zlostného, ba přímo neurvalého despotu. Samička vypuzena byvši do kouta akvaria, od hnízda nejvíce vzdáleného, nesmí se z něho hnouti. Každý živější pohyb, zvláště za podávanou potravou, on ihned strestá urputnými štulci, pod nimiž se ubohá samička až prohýbá a písek ze dna na všechny strany srší. Vlastnost ta odůvodněna je tím, že v samičce nejdříve probudí se žravost, hlavně na vyvinující se jikry namířená, a ona chtivým okem slídí po příležitosti, kdy by něhyplným vrtěním druha svého obelstila, od hnízda vzdálila neb aspoň pozornost jeho odvrátila, aby mohla do hnízda vpadnouti a část jiker ukořistit.“

Tématická skladba ostatních článků 1. čísla je typická pro celý návazný ročník: výklad významu a provozu akvária, obdiv berlínského veřejného akvária (zajímavé je, že se nacházelo v ulici Pod lipami), rubrika „Akvarium ve škole“ a samozřejmě „Různé zprávy“. Právě tyto různé zprávy jsou velmi zajímavým počtením. Dozvíme se, proč se pro společenská akvária nedoporučují okouni, jaké se chystají výstavy a spolkové výlety, je zde uveden seznam členů spolku i termínovník schůzí, výzva k distribuci časopisu, oznámení inzerce, atd. Samozřejmě i zde se již objevuje pověstné akvaristické handrkování: „Odpůrce náš. Jako všem listům tak i olomuckému Pozoru zaslali jsme zprávu o ustavující valné hromadě se zdvořilou žádostí za laskavé uveřejnění. Místo toho nás Pozor napadl, činnost budoucího spolku zhanobil. Neodpověděli jsme mu! Tanulo nám na mysli – Bože, odpusť jim, neb nevědí co činí, což nutno doplniti douškou – poněvadž tomu ani za mák nerozumí.“ V závěru prakticky každého čísla Ústřední spolek „Cyperus“ doporučuje různé firmy, počínaje c.k. dvorním a velkoknížecím dodavatelem Heinrichem Henkelem z Darmstadtu („Akvarijní rostliny a ryby. Dopište německy. Odvolejte se na Listy.“) a konče zámečnickými a sklenářskými dílnami v Brně.

Úvodní 1. ročník „Přírodopisných Listů“ měl i z dnešního pohledu velmi dobrou úroveň a i navzdory někdy poněkud chlubivému a jindy kontraverznímu tónu pana Karla Ullmanna přinesl svým čtenářům pestrou paletu na svoji dobu zajímavých a pěkně zpracovaných článků i informací. Nepřehlédnutelná jsou tzv. „Kukátka akvaristická“, vzdělávací články pro žáky a studenty, poměrně hodně prostoru je věnováno akváriu lužaneckému, ale i různým akvarijním pomůckám, samozřejmě dosažitelným rostlinám a rybám, atd. Velice diskutované téma bylo o přezimování akvária (tzv. přístrojky, přístroje a soustavy na vytápění dle Kallmayera, Dra. Vogla, Wurmsticha, Karfunkla, p. Krause a dalších „byly originelní a vynikaly jednoduchostí“ – posuďte sami: „Chci-li vytápěti pokoj, postavím do něj kamna, totéž učiním při akvariu. Jen takové topení může býti laciné a při tom vydatné a pohodlné. Výhřevný plamen živí se buď olejem, lihem aneb plynem. Posléze je také topení elektřinou, jež možno nazvati ideálním, bohužel ale také nejdražším“. Pozornost byla věnována s akvaristikou a teraristikou souvisejícím záležitostem, jako např. slimákům, hubení nezmarů formalinem, atd. „Ctění páni členi“ začali „Přírodopisné Listy“ (v dalším s dodatkem „Přírodopisné črty“) dostávat zdarma.

Ukázky typických akvaristických inzerátů z r. 1908

Uspořádání dalších ročníků „Přírodopisných Listů“ (až do roku 1910) si bylo podobné. Ze společenského hlediska je velice zajímavé, že od března 1908 se v hlavičce časopisu objevuje údaj: „Spolkový časopis akvaristických spolků CYPERUS – Ústřední spolek pro akvaristiku a terraristiku na Moravě v Brně a IRIS – Kroužek přátel přírody v Plzni.“ Také díky této skutečnosti se zachovaly o „Irisu“ některé informace, jako např.:

„Plzeň. Iris – kroužek přátel přírody vzal svůj původ v odbočce akvarijní Přírodovědeckého klubu v Plzni r. 1900. Členové sekce této pro nahodilé nedorozumění usnesli se v ustavující valné hromadě r. 1901 a založili spolek vlastní pod jménem Iris, kroužek přátel přírody, se sídlem v Plzni. Hned po založení spolku zaveden oběžník, v náhradu spolkového časopisu, který koloval od jednoho člena ke druhému. K vlastnímu však založení časopisu přikročeno r. 1903, který pak r. 1907 nabyl práva veřejnosti. – Dnes (pozn.: březen 1908) čítá spolek 68 členů, mimo to 3 vzájemná členství (pozn.: Akvarium Praha, Cyperus Brno, o třetím členství nemáme doklad ale může být míněno seskupení Akvarium – Cyperus - Iris). Veškeré spolkové schůze odbývá spolek v místnostech měšťanské dívčí školy nad Hamburkem. – Valná hromada konána 3. ledna 1908 (předseda p. Novák, jednatel p. Oktabec, pokladník p. Ježek).“ V této době Iris přijímá nabídku redakce „Přírodopisných Listů“, aby se tento časopis stal v dalším i jeho spolkovým časopisem, čímž původní spolkový časopis „Iris“ zřejmě zanik

Ze spolkových zpráv 2. ročníku „Přírodopisných Listů“ se v lednu 1908 také dozvídáme, co se do té doby zřejmě dělo v pražském „Akvariu“. M.j. se zde uvádí, že „Akvarium – první spolek přátel akvarií a terrarií v království českém sídlem v Praze“ konal v pondělí 25. listopadu 1907 ustavující valnou hromadu. Následuje výčet pracovních cílů a zaměření, ale jsou zde i další důležité údaje: „Schůze konají se každý druhý a čtvrtý pondělek v restauraci u Pinkasů v Praze II, Jungmannovo nám. Zápisné 1 K, členský příspěvek 40 hal. měsíčně pro činného a 30 K jednou pro vždy pro zakládajícího člena. Veškeré dotazy zodpoví předseda Ed. Trnuška neb jednatel B. Žežula.“

Výborová schůze „Akvarium“ Praha dle „Přírodopisných Listů“ rovněž tento časopis údajně přijímá za svůj spolkový časopis a vyhlašuje záměr navázat s Brnem trvalé styky, což představitelé „Cyperusu“ nadšeně vítají. V březnovém čísle 2. ročníku „Přírodovědeckých Listů“ pak je otištěna podrobná zpráva s konstatováním, že „Akvarium“ Praha není spolkem novým, nýbrž navazujícím na spolek „Aquarium“, ustanovený v Praze roku 1899. Výčet úspěšné činnosti je zakončen větami, které možná zdůvodňují, proč máme za prvé desetiletí 20. století o akvaristické činnosti spolku „Aquarium“ (nebo chcete-li „Akvarium“) tak málo dokumentace. Zmíněná zpráva končí takto: „Vzdor tomu, že spolek co možno každému přístupným činěn byl (darovány začátečníkům ryby, rostliny i akvaria), bohužel se náležitě neujmul, a když několik členů následkem povolání činnosti spolkové súčastniti se nemohlo, musil se spolek pro nedostatek členů dobrovolně rozejíti. Několik horlivých pozůstalých členů sestoupilo se v kroužek, převzali inventář jemu odkázaný, pracovali, sledovali sport (pozn.: rozuměj činnost akvaristickou) dále a podařilo se jim nyní na veřejnost vystoupivše spolek Akvarium znovu utvořiti, kterému za nynější účasti a zájmu na pohřeb již se nepůjde.“

Tolik tedy k akvaristicky specifické době prvého desetiletí minulého století. „Akvarium, první spolek přátel akvarií a terrarií v království Českém v Praze“ nikdy nezanikl a formou následnictví existuje dodnes.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: