Úvod » Články » Z historie naší akvaristiky — část 1.

Z historie naší akvaristiky — část 1.

Krček Karel, publikováno: 1. 5. 2007

Vážení a milí čtenáři, do letošního druhého čísla již 47. ročníku časopisu AKVÁRIUM  TERÁRIUM jsme zařadili úvodní část nového seriálu, ve kterém Vám chceme alespoň v náznaku přiblížit, jak se vyvíjela naše akvaristika (potažmo i teraristika), co vše tento vývoj provázelo, jak se střídala související období společenských i chovatelských úspěchů s časy nepříznivými, jak akvaristé mezi sebou spolupracovali i jak se handrkovali a jak tím vším položili základy k  soudobé české vivaristice.  Je to období dlouhé, zahrnující druhou polovinu 19. století a celé 20. století, období zasahující do rakouského soustátí, do československé republiky a končící v současnosti. Náš seriál si nečiní právo na uveřejnění všeho, co se v naší akvaristice odehrálo, nýbrž je to jen volný sled zajímavých a snad i klíčových akvaristických střípků, které mají nám starším připomenout „zašlou slávu“ a těm mladším dát podnět k pobavení i zamyšlení. Tak – příjemné počtení i rozjímání.

Bylo to počátkem roku 1899, kdy několik přátel a příznivců akvárií a terárií se seskupilo ve spolek, jehož kontinuita trvá dodnes.  Dne 7. května 1899 byl tak v Praze založen první spolek přátel akvarií a terarií v království Českém, nazvaný „Aquarium“. Ustavující valná hromada (hlavní proslov přednesl p. MUDr. G. Brandeis) zvolila spolkový výbor, který pracoval v následujícím složení: předseda MUDr. Gustav Brandeis, místopředseda Jan Fučíkovský, jednatel prof. Otto Drahorád, zapisovatel Em. Poniatovský, pokladník Karel Fučíkovský, archivář Hugo R. Weiss, správce sbírek Jan Trenkwald, členové výboru pánové Václav Fuchs, Karel Peroutka a J. F. Samec ml. Náhradníci: Jaroslav Brabec, Ferdinand Wandas, Jaroslav Vávrovec a Jaroslav Krůta. Revizoři účtů: Frant. Knapp a Jan Šturma.

Založení pražského spolku „Aquarium“ nastartovalo dle dostupných pramenů další zájem o sdružování akvaristů. Z akvarijní pobočky „Přírodovědeckého klubu“ v Plzni byl v roce 1901 založen „Iris“, spolek přátel přírody v Plzni. Jen o několik let později, 17.3.1907, byl založen Ústřední spolek pro akvaristiku a teraristiku „Cyperus“ se sídlem v Brně.

Na území hlavního města Prahy postupně vzniká řada spolků, z nichž některé dlouhá léta ovlivňovaly život akvaristické veřejnosti. Jsou to např.: Akvaristická společnost „Leknín“, ve Vršovicích „Elodea“ a „Proteus“, na Žižkově „Valisneria“, v  Karlíně „Riccia“, na Vinohradech „Hořavka“, „Salvinia“ a „Marsilia“, v Praze VII spolek „Rájovec“, v Praze I spolek „Xifofor“, dále I. kroužek akvaristů v Košířích, v Libni „Ludvigia“ a další.

Akvaristické spolky jsou samozřejmě zakládány i v dalších českých a moravských městech. Mimo jiné lze např. jmenovat mělnickou „Kotvici“, „Pterophyllum“ v Brně, „Danio“ v Klatovech, Kroužek akvaristů a přátel přírody v Litomyšli, Akvaristický spolek v Úpici, znojemské „Danio“, „Pluto“ v Chrudimi, Biologický spolek „Triton“ v Olomouci, Kroužek akvaristů a přátel přírody v Přerově, První český kroužek slezských akvaristů „Vodní růže“ ve Slezské Ostravě, Spolek českých akvaristů v Králově Poli u Brna, Kroužek akvaristů ve Vysokém Mýtě, Biologický kroužek pro akvaristiku a teraristiku ve Velké Olomouci, spolek „Jordanella“ v Kroměříži, Akvaristický spolek pro Slaný a okolí, Jihočeský akvaristický a teraristický klub v Písku, Klub akvaristů a přátel přírody v Českých Budějovicích, Odbor pro akvaristiku a teraristiku Severočeského přírodovědeckého klubu v Liberci, spolek „Rájovec“ v Teplicích, „Nezmar“ v Hradci Králové, Akvaristický a teraristický spolek pro Novou Paku a okolí, spolek „Koljuška“ v Prostějově, na který později navázal „První akvaristický spolek v Prostějově“ a v průběhu času i další akvaristické spolky a kluby.

Abychom pochopili nadšení, se kterým se některé spolky vrhly do práce, vrátíme se na chvíli ještě k prvnímu spolku přátel akvárií a terárií v království Českém v Praze, tedy ke spolku „Aquarium“. Z různých zpráv vyplývá, že již v okamžiku svého založení členové tohoto spolku projednávali otázku, jak se důstojným způsobem prezentovat na veřejnosti. A s problémem se vyrovnali vskutku velkolepě, cituji část z výroční zprávy „Aquaria“ z roku 1899: „Nejvhodnější příležitost naskytla se již ve dnech svatojánských, tedy týden po ustavení spolku. Obeslalť nově založený spolek Aquarium bohatou exposicí akvarií a terarií výstavní trh v Královské Oboře. Že výstava Aquaria byla nejen novinkou pražskému obecenstvu, ale že i co do své hodnoty byla cennou, nejlepším důkazem byla čestná cena, stříbrná medaile, věnovaná spolku a jiná vyznamenání (celkem 13), kterých se všem vystavovatelům dostalo. Že slibný tento výsledek prvního vystoupení spolku na veřejnost neminul se cílem, toho důkaz nejlepší, že počet členů stále vzrůstal, až na konec správního roku dostoupil výše 46. Aby spolek dobyl sobě také uznání našeho venkova, obeslal v září 1899 krajinsko-hospodářskou výstavu v Berouně, a i tu byl výsledek exposice pro vystavovatele nadmíru příznivý. Všem dostalo se opětně čestných cen a medailí a můžeme směle tvrditi, že výstavou tou docíleno další přízně a blahovůle interesovaných kruhů.“

K tomu není co dodat, snad jen to, že spolek „Aquarium“ v propagaci akvaristiky nepolevil,   v roce 1900 vystavuje v Plzni a následovaly další akce, o kterých se ještě v návazných pokračováních zmíníme.

Jak to v této době vypadalo s odbornou literaturou?  Ve vyspělých státech Evropy (z našeho okolí zejména v Německu a v Rakousku) byla zejména ve druhé polovině 19. století publikována řada odborných přírodovědeckých článků a knih, mezi nimi i pojednání z oblasti akvaristiky a teraristiky. V této souvislosti se sluší připomenout, že za základ německé akvaristiky bývá považován soubor statí s názvem „Der See im Glase“, který v německém časopise „Die Gartenlaube“ v roce 1856 uveřejňoval význačný soudobý učenec Emil  Adolf Rossmässler.

Zajímavé publikace  však vycházely i u nás a to i v českém jazyce. Jako příklady si dovolím uvést za teraristiku pojednání J. Johna „Cizopasníci našich žab“ (Praha, 1875) a za akvaristiku překrásnou knížečku „Akvarium, jeho živočišstvo a rostlinstvo – návod ku zřizování, oživování a ošetřování akvarií a terrarií“, kterou v roce 1884  pro praktickou potřebu přátel živé přírody sepsal J. Kafka, assistent Musea království Českého. Pro pohlazení duše i pro zamyšlení mně dovolte z této útlé knížky odcitovat motto: „Poznání přírody hlavním a nejvyšším jest cílem člověka“ a odkaz na anglického badatele  Huxleye: „Moderní civilizace spočívá na vědě přírodní. Vezměte, co tato zemi naší uštědřila, a naše postavení mezi národy klesne v niveč. Jen ona dodala intelligenci a mravní síle vítězství nad surovou hmotou.“

K dobové kresbě, kterou připojuji na závěr 1. části našeho nového seriálu, patří následující text (vybrané citace ze zmíněné knížky J. Kafky): „Místo nejlepší pro akvarium sladkovodní jest okno, do něhož svítí východní slunce. Otvíráme-li okno toto často, daří se akvariu velmi dobře. Nemáme-li okna takového, umístíme akvarium na stolku, jenž má býti vždy třínohý, aby dobře ustaven býti mohl. Jest dobře, je-li opatřen kolečky, aby mohl snadněji býti posunut.“ - „ Po stranách možno umístiti skalky zdobené rostlinstvem, uprostřed pak ponecháme volné rejdiště, jež s hora i zvenčí osvětleno jest pro pozorování života ve vodě zrovna stvořeno.“ – „ Při takovém větším akvariu, jehož skleněné stěny musí býti ovšem dosti silny, možno si zaříditi též stálý přítok vody v podobě vodotrysku a odpad její rourou, jejíž otvor hustým sítem jest zastřen a třeba i pískem zakryt. To ovšem možno jest dobře jen tam, kde po ruce jest vodovod.“

Článek byl publikován v časopise Akvárium terárium.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: