Úvod » Články » V Rychnově je dobře

V Rychnově je dobře

Hofmann Jaroslav, publikováno: 31. 8. 2016

Příležitost být očitým svědkem události, která aspiruje na světové prvenství ve svém oboru, není zrovna běžnou věcí. Letos od 17. do 21. září se taková možnost nabízí každému, kdo zavítá do Domu chovatelů v Rychnově nad Kněžnou.

V uvedeném termínu se tam bude konat AkvaEXPO 2016 RK, v pořadí jubilejní 40. výstava akvarijních ryb, vodních rostlin a terarijních živočichů, kterou pořádá odbor akvaristiky a teraristiky ZO ČSCH Rychnov nad Kněžnou, mezi akvaristy (přinejmenším těmi, kteří jsou členy některého z akvaristických spolků) známý jako „akva-tera klub Rychnov“. Ojedinělost rychnovských akvaristických výstav si zdaleka ne každý uvědomuje. Výjimečné jsou hned ze dvou pohledů – jak svým počtem (40 výstav, s jedinou výjimkou v nepřetržitém sledu), tak i rozsahem (počet výstavních akvárií se v posledních letech pohybuje kolem 200, počet vystavených druhů a chovatelských forem ryb je ještě o něco vyšší, k tomu dále krevety, raci a kolem 30 druhů terarijních živočichů, od bezobratlých po ještěry a hady).

Mé nejstarší fotografické vzpomínky se vážou k 19. výstavě v roce 1995, kde byly například vystaveny dnes už spíše jen vzácně chované tetry vláknoploutvé (Prionobrama filigera)
© Jaroslav Hofmann

Údaje o tom, jak dlouho někde pořádají nějakou výstavu, se nezjišťují úplně snadno, a tak chce-li být člověk zcela korektní, měl by k různým superlativům v tomto směru dodávat slůvko „pravděpodobně“. I s tímto vědomím je ale rychnovská čtyřicítka počinem téměř neuvěřitelným. Vím na světě o jediné akvaristické výstavě s vyšším „věkem“. Floridský spolek mořských akvaristů (Florida Marine Aquarium Society) založený v roce 1955 uspořádal první výroční výstavu 7. října 1956 a pak ji pořádal každým rokem minimálně do 13.–15. května 2005, kdy proběhla 49. výstava. Spolek existuje dodnes, nicméně po roce 2005 nejsou informace o dalších výstavách dohledatelné. V každém případě šlo o výstavu zprvu jednodenní, později víkendovou, v rozsahu několika málo desítek mořských nádrží. Skoro se tají dech, ale je docela dobře možné, ba pravděpodobné, že v oblasti sladkovodní akvaristiky je rychnovská tradice nejdelší na světě. A tak je letošní jubileum vhodnou příležitostí ke krátkému ohlédnutí.

V roce 1999 byli v Rychnově k vidění jen vzácně chovaní západoafričtí nožovci černí (Xenomystus nigri)
© Jaroslav Hofmann

Všechno začalo hodně nenápadně a hodně dávno – v roce 1962 vznikl v automobilce v nedalekých Kvasinách (odbočka pro pamětníky – v té době se tam montoval kabriolet Škoda Felicia) při ZV ROH (odbočka pro nepamětníky – při závodním výboru Revolučního odborového hnutí) akvaristický kroužek. Podnikovou jídelnu ozdobil rámovou nádrží o rozměrech 240 × 40 × 50 cm se směskou menších druhů hejnových ryb, o kterou pečoval. Mezi zaměstnanci byla nádrž velmi oblíbená – v jídelně se konaly také nejrůznější schůze a shromáždění, a komu se prý poštěstilo sednout si na dohled od akvária, ten si liboval, že se místo poslouchání nudných projevů mohl dívat na rybičky. Dost dlouho se nic výjimečného jinak nedělo, až přišel rok 1975. Tehdy kroužek uspořádal ve spolupráci se ZO ČSCHDZ Rychnov nad Kněžnou první výstavu akvarijních ryb. Šest akvaristů na ní vystavovalo v 11 nádržích 35 druhů. A pozor – mezi touto šesticí byl už Josef Ešpandr. Nakonec, proč by nebyl, když se tehdy věnoval akvaristice již skoro 30 let. Jenže v té době nikdo netušil, že tenhle nadšený akvarista s 12 000 litry vody ve sklepě bude taky u všech dalších výstav a postupem času přestoupí z kategorie zapálených chovatelů do kategorie přírodních úkazů (on mi tuhle drzost odpustí – jak jinak nazvat nadšení, elán a množství energie, které neustále věnuje rybám třiaosmdesátiletý pán, jenž se v šestasedmdesáti za nimi poprvé vypravil do jejich domoviny v Jižní Americe). Však se k němu v tomhle článku ještě vrátíme.

V roce 1999 patřil pancéřníček skvrnkatý (Corydoras leucomelas) ještě k poměrně běžně chovaným druhům
© Jaroslav Hofmann

Po dvouleté pauze uspořádal kroužek v roce 1978 druhou a o rok později třetí výstavu. Po ní, v prosinci 1979, přišel další zásadní mezník – akvaristé se dohodli s rychnovskými chovateli a vytvořili akvaristický odbor v ZO ČSCHDZ („drobné zvířectvo“ zmizelo ze svazového názvu a zkratky až v roce 1985). A výstavy se pořádaly už bez jediné pauzy rok za rokem...až k té letošní čtyřicáté. Nejdříve na zámku, pak v Pelclově divadle a po několika letech už napořád v Domě chovatelů, který rychnovské ZO patří a představuje pro organizátory výstavy neocenitelné zázemí, jež jim mohou pořadatelé jiných akvaristických výstav jen upřímně závidět. Původně se ve stejném termínu jako akvaristická konala v Rychnově i všeobecná chovatelská výstava, ale na jiném místě. Aktuálně se koná také v Domě chovatelů, resp. na jeho zahradě, ale zpravidla dva týdny po výstavě akvaristické. V začátcích byla akvaristická expozice zahrnuta ve společném katalogu chovatelské výstavy, ale už od první poloviny 80. let má akvaristická výstava svůj vlastní katalog, od roku 1996 dokonce s barevnou částí, i to je rarita. Tradiční formát A5 byl jednou vystřídán slavnostním velkým formátem A4 – v roce 2006 na oslavu 30. výstavy. Od roku 2000 se výstavy nazývají AkvaEXPO.

Z obrovské kolekce sumců vystavené v roce 2002 jsem jako první vybral ryby, které dělají opravdu čest svému českému jménu – pancéřníček skvělý (Corydoras pulcher)
© Jaroslav Hofmann

Pro mnoho pravidelných i příležitostných návštěvníků „Rychnova“ je výstava spojena se jménem Ing. Vladimíra Hulmana, což je do jisté míry způsobeno jeho dlouholetým působením ve funkci jednatele akvaristického odboru (za celou existenci odboru měl v této funkci jediného předchůdce). Potřebujete zajistit nocleh na internátu? Zavoláte Vláďovi. Chcete zjistit, kdo bude letos přednášet na tradičním sobotním přednáškovém odpoledni? Zeptáte se Vládi. A tak dál. Leckoho tak možná překvapí, že Vladimír není úplným nestorem rychnovských výstav. Členem výstavního výboru se stal „až“ v roce 1984, při 8. výstavě. Pravda, od té doby ho neopustil, byť v roce 2001 ve výstavním katalogu oznámil svůj odchod z čela organizátorů výstavy. Moc dobře rozumím únavě a jisté frustraci, která na něj tehdy dolehla. O to víc si vážím toho, že to nakonec nevzdal, ve výstavním výboru zůstal a zůstává. Ale připomenout je třeba i další členy akvaristického odboru, kteří se podíleli na (skoro) všech výstavách – kromě Josefa Ešpandra a Vladimíra Hulmana to jsou také Jaroslav Trejtnar, Josef Pohl a Stanislav Malina. A jedním dechem dodávám – na výstavách se podílí i spousta dalších akvaristů, naštěstí i mladších, kteří postupně přebírají organizátorskou štafetu.

Pancéřníček ozbrojený (Corydoras armatus) patřil v roce 2002 stejně jako kdykoli jindy k řídce chovaným druhům, které se v akváriích nemnoží příliš ochotně
© Jaroslav Hofmann

A po lidech konečně přichází řada také na ryby. I když okruh vystavovatelů není neomezený a sortiment ryb, které chovají, má své hranice, snaží se organizátoři každoročně o nejrůznější inovace. Oproti předchozímu roku se vymění alespoň čtvrtina až třetina druhů, pozmění se prostorové uspořádání stojanů i množství a velikost výstavních nádrží (spolek disponuje skoro 50 stojany a více než 300 nádržemi nejrůznějších objemů, takže je z čeho vybírat). Co zůstává, je to, že většinou bývají nádrže seřazeny podle zoogeografických oblastí, z nichž pocházejí jejich obyvatelé. Vítaným zpestřením vždy byly specializované expozice, jakési „výstavy ve výstavě“, na jejichž realizaci měl v době, kdy působil v dřítečské firmě PROFI-AQUARIUM, velkou zásluhu Ing. Miloš Kroupa. Díky nim bylo možno v Rychnově mnohokrát zhlédnout unikátní druhy a chovatelské formy, často u nás vystavované vůbec poprvé.

Milovníci malých pancéřníčků mohou dnes už jen vzpomínat na dobu před nějakými 10–25 lety, kdy se u nás často objevovali v importech nejrůznější zajímavé druhy rodu Corydoras. Byl mezi nimi i pancéřníček Nattererův (Corydoras nattereri) dovážený do Evropy už od 70. let 20. stol., ale nikdy významněji nerozmnožovaný (snímek z roku 2002)
© Jaroslav Hofmann

A co člověku utkvělo v paměti nejvíce? Na 26. výstavě v roce 2002 byla k vidění naprosto jedinečná kolekce sumců čítající na 140 druhů a chovatelských forem (36 druhů a forem malých pancéřníčků, 2 druhy velkých pancéřníčků, 71 druhů a forem krunýřovců, 30 druhů dalších sumců). V tomto roce dosáhla výstava zřejmě svého největšího rozsahu z hlediska vystavených ryb (273 nádrží, přes 320 druhů a forem). O rok později představil Rychnov jedinečnou kolekci cichlid – RNDr. Jindřich Novák zajistil 30 středo- a jihoamerických druhů a forem, z velké části jen vzácně chovaných kančíků. V roce 2004 slavil akvaristický odbor 25. narozeniny a na výstavě byla k vidění menší expozice různých forem závojnatek, ale také krevet rodu Macrobrachium. Rok 2005 patřil živorodkám – ve 30 nádržích se představily nejrůznější vyšlechtěné formy plat skvrnitých (Xiphophorus maculatus), ale v menším počtu také plat pestrých (Xiphophorus variatus) a živorodek ostrotlamých (Poecilia sphenops). Rok 2007 se nesl především ve znamení Josefa Ešpandra – bylo to tehdy 60 let, co se věnoval akvaristice. Pořadatelé mu vyhradili samostatnou miniexpozici, která zase tak úplně „mini“ nebyla. Pan Ešpandr vystavil v 19 nádržích 43 různých druhů ryb... Pod tímto dojmem by ale byla škoda zapomenout, že ve stejném roce bylo v Rychnově k vidění 11 různých druhů čtverzubců! Sumci se po jedinečné 26. výstavě vrátili do Rychnova v pozoruhodné podobě ještě dvakrát (v „běžném“ počtu druhů jsou zastoupeni každoročně): Na 32. výstavě v roce 2008 bylo vystaveno 45 druhů a forem malých pancéřníčků rodů Corydoras a Scleromystax, o rok později na 33. výstavě 82 druhů a forem krunýřovcovitých (a k tomu 8 druhů rodu Corydoras).

Mezi americkými cichlidami vystavenými v roce 2003 byl i kančík Breidohrův (Vieja breidohri)
© Jaroslav Hofmann

Návštěva každé rychnovské výstavy má ale ještě jeden rozměr, počtem vystavených ryb nevyčíslitelný, výčtem vystavených druhů nepopsatelný. Asi by se dalo říci, že je to genius loci. Duch místa, ke kterému neodmyslitelně patří parta lidí, pro které je chov akvarijních rybiček srdeční záležitostí, kteří si na nic nehrají a prostě se jen chtějí o svou vášeň podělit s ostatními. Rychnovské akvarijní výstavy patří do našeho „národního stříbra“. Važme si jich a přejme si, aby jich bylo ještě hodně. A jestli pořád nejste úplně rozhodnuti a hledáte ten správný impuls, proč se zajet do Rychnova podívat, přečtěte si ještě jednou nadpis tohoto článku. Jiný důvod už nebudete muset hledat.

Tento článek byl publikován v časopise Chovatel 9/2016. Pro vydání na AQUATABu byl doplněn o další fotografie.

Akara rudohlavá (Aequidens tetramerus) (2003)
© Jaroslav Hofmann
Kančík vysoký (Archocentrus centrarchus) (2003)
© Jaroslav Hofmann
Tyto ryby byly v roce 2003 vystaveny pod označením Cichlasoma cf. facetum Rio Uruguay-Salto. Pravděpodobně však šlo o kančíka modrožlutého (Australoheros scitulus), druh vědecky popsaný v témže roce Říčanem a Kullanderem
© Jaroslav Hofmann
Červená oranda z expozice závojnatek v roce 2004
© Jaroslav Hofmann
Forma Blue Tuxedo z bohaté kolekce plat skvrnitých (Xiphophorus maculatus) vystavené roku 2005
© Jaroslav Hofmann
Milovníci plat skvrnitých si v roce 2005 opravdu přišli na své – na ukázku ještě tři formy: Blue Coral...
© Jaroslav Hofmann
... Blue Mickey Mouse...
© Jaroslav Hofmann
...a White Calico
© Jaroslav Hofmann
K mým vůbec nejoblíbenějším z více než 4000 fotek, které jsem zatím na 16 rychnovských výstavách pořídil, patří tenhle snímek zívajícího bichira senegalského (Polypterus senegalus) z roku 2006
© Jaroslav Hofmann
Každým rokem jsou v Rychnově zastoupeny také africké jezerní cichlidy, zajímavá kolekce méně chovaných druhů byla k vidění třeba v roce 2000. Obrázek samce utaky protáhlé (Protomelas taeniolatus) z jezera Malawi pochází z roku 2006
© Jaroslav Hofmann
Peřovec andělský (Synodontis angelicus) ze speciální expozice ryb pana Ešpandra (rok 2007)
© Jaroslav Hofmann
Pao suvattii z mimořádné kolekce čtverzubců v roce 2007
© Jaroslav Hofmann
Každým rokem je součástí rychnovské výstavy také menší expozice terarijních živočichů. V roce 2007 byl k vidění třeba největší suchozemský plž na světě – achatina velká (Achatina achatina)
© Jaroslav Hofmann
Některé ryby poodhalí během výstavy i leccos ze svého života – zde dva samci drobnoústky pruhované (Nannostomus beckfordi) při vzájemném souboji (rok 2008)
© Jaroslav Hofmann
V roce 2008 nechyběli ani zajímaví pancéřníčci jako třeba pancéřníček rovnoběžný (Corydoras parallelus), akvaristické veřejnosti nejprve známý pod kódem C 2 a vědecky popsaný v roce 1993
© Jaroslav Hofmann
V roce 2009 byli tito nádherní brazilští krunýřovci vystaveni ještě pouze pod kódovým označením L 047. Vědecky popsáni jako Baryancistrus chrysolomus byli až o dva roky později
© Jaroslav Hofmann
Ozdobou výstavy mohou být i běžnější druhy ryb, jako třeba v roce 2010 tento mladý samec parmičky vláknoploutvé (Dawkinsia filamentosa)
© Jaroslav Hofmann
V roce 2010 se v Rychnově poprvé objevil ojediněle chovaný ostnáč malabarský (Pristolepis marginata)
© Jaroslav Hofmann
Jiným málo chovaným, natož vystavovaným druhem roku 2010 byl anténovec mramorovaný (Leiarius marmoratus)
© Jaroslav Hofmann
Velkou raritou roku 2011 byl středo- a jihoamerický hlaváč Gobioides grahamae
© Jaroslav Hofmann
V roce 2011 se v Rychnově také představil kančík podobný (Thorichthys affinis), vědcům známý již od roku 1862, ale akvaristicky téměř neznámý
© Jaroslav Hofmann
Jedna z nejzáhadnějších ryb představených v Rychnově se poprvé objevila na výstavě v roce 2012 s označením Osteobrama zebra. Takový druh gurdy ale neexistuje, zřejmě šlo o ryby exportované jako Osteobrama sp. „Zebra“. Celkový vzhled, silně pilovitý trn v hřbetní ploutvi i počty paprsků v hřbetní a řitní ploutvi však nasvědčují tomu, že dost pravděpodobně je to vatani indický (Rohtee ogilbii)
© Jaroslav Hofmann
K nepříliš akvaristicky rozšířeným druhům vystaveným v roce 2012 patřila i tetra Nattererova (Aphyocharax nattereri)
© Jaroslav Hofmann
Lahůdkou pro milovníky parmiček byla v roce 2012 nádherně zbarvená parmička Narayanova (Pethia narayani) z Indie
© Jaroslav Hofmann
Pestrobarevná tečka na závěr – cichlidka Hongsloova (Apistogramma hongsloi) z roku 2014
© Jaroslav Hofmann

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: