Úvod » Články » Tetry (8)

Tetry (8)

Hofmann Jaroslav, publikováno: 11. 11. 2012

Trnobřiché ryby, „tetry“ v nejširším smyslu tohoto výrazu, žijí kromě Jižní Ameriky, jejímiž zástupci jsme se zabývali doposud, také v Africe. A i mezi africkými druhy najdeme takové, jež se relativně často objevují v našich nádržích, byť jich není zdaleka tolik jako těch jihoamerických.

Z celkového počtu 18 čeledí a asi 1700 druhů trnobřichých ryb žije v Africe kolem 210 druhů čtyř čeledí. Z nich je nejpočetnější čeleď afrotetrovití (Alestidae) zahrnující něco ke 120 druhům. Tato čeleď je zajímavá i ze systematického pohledu. Dlouho byli její zástupci řazeni do čeledi tetrovití (Characidae) společně s četnými jihoamerickými druhy. Z oné doby také pochází používání českého rodového jména „tetra“ i pro africké druhy. K vyčlenění afrických druhů do samostatné čeledi Alestidae došlo až koncem 70. let 20. století. Tvůrci oficiálního českého názvosloví ryb se pak počátkem století jednadvacátého logicky rozhodli, že oddělení afrických druhů do samostatné čeledi podtrhnou i novým rodovým jménem „afrotetra“, aby jméno „tetra“ zůstalo jen pro ryby patřící vskutku do čeledi tetrovití (Characidae), tedy pro druhy jihoamerické. Tento chvályhodný a logický záměr se ale v akvaristické praxi příliš nevžil, a tak stále slýcháme, jak akvaristé hovoří o nejznámějším africkém druhu Phenacogrammus interruptus jako o „tetře konžské“, případně ještě jednodušeji jako o „Kongo tetře“, byť jeho správné jméno zní „afrotetra konžská“.

Chalceus červený
Chalceus červený
© Jaroslav Hofmann

Podrobný výzkum fylogeneze afrotetrovitých a jejich příbuzenských vztahů k jiným trnobřichým, jehož výsledky byly publikovány ve vědeckém tisku v roce 2005, odhalil jednu překvapivou skutečnost. Afrotetrovití jsou nejbližšími příbuznými jihoamerického rodu Chalceus (česky „chalceus“), který byl dosud řazen do čeledi tetrovití. Se systematickým zařazením chalceusů byly potíže prakticky odjakživa, ale vždy byly tyto ryby řazeny adekvátně svému přírodnímu výskytu do některé z jihoamerických čeledí. Nikdo dříve netušil, že jejich příbuznost s africkými druhy je až tak veliká. Na základě uvedené práce bylo pět platných druhů chalceusů přeřazeno do čeledi afrotetrovití, která se tak stala jedinou „transatlantickou“ čeledí v rámci trnobřichých, tj. čeledí, jejíž zástupci žijí jak ve Starém, tak Novém světě. Když už jsme na chalceusy narazili, připomeňme si, že se velmi ojediněle objevují v importech z volné přírody dva jejich druhy – chalceus velkošupinný (Chalceus macrolepidotus) a chalceus červený (Chalceus erythrurus). V obou případech jde o velké, hejnové a dravé ryby. Chalceus velkošupinný dorůstá 25–30 cm, chalceus červený 20–25 cm, kromě rozdílů v ozubení se od sebe v akváriu poznají podle zbarvení břišních ploutví, jež má chalceus velkošupinný růžové až bezbarvé, zatímco u chalceuse červeného jsou zbarveny žlutě. Živí se menšími rybami, ryb stejně velkých nebo větších, než jsou sami, si chalceusové nevšímají. V kombinaci s potřebou značně velké nádrže (délka 2 m a více) z toho vychází závěr, že do bytových akvárií se nehodí.

Afrotetra konžská – samec
Afrotetra konžská – samec
© Jaroslav Hofmann

Naproti tomu již zmíněná afrotetra konžská, bezesporu nejpopulárnější ze všech afrických trnobřichých, je druhem nejen krásným, ale i chovatelsky vhodným. Dokonce bych řekl, že má nezaslouženou pověst náročnějšího druhu, než jakým ve skutečnosti je. Při chovu musíme dbát na několik poměrně jednoduchých zásad. Afrotetra konžská je relativně velká ryba, samci dorůstají běžně kolem 10 cm i více, samice 6–8 cm. Navíc je to ryba hejnová, která se cítí dobře a také nejlépe vynikne ve větší skupině svého druhu, pořizujeme alespoň 8–10 jedinců. Z toho jasně vyplývá požadavek na dostatečnou velikost nádrže. Akvárium by mělo být alespoň metr dlouhé a o objemu minimálně 200 l. Druhým předpokladem úspěšného chovu je kvalitní filtrace vody – afrotetra konžská je citlivější na vyšší obsah dusíkatých látek ve vodě. Jiné vlastnosti vody nepředstavují vesměs žádnou potíž, ryby snášejí bez problémů i tvrdou vodu (CT až 16–20 °N, i když lepší je trochu nižší). Pozor na příliš kyselou vodu, zvláště v kombinaci s tím, že afrotetrám vyhovuje přídavek rašelinného výluhu. Hodnota pH nesmí klesnout pod 6, jinak začnou afrotetry hynout. Někteří chovatelé udávají, že na rybách pozorovali příznaky toho, že se necítí dobře, už při poklesu pH pod 6,4. Třetí a poslední podmínkou dlouhodobého prospívání afroteter konžských je kvalitní potrava. Tyto ryby milují nejrůznější náletový hmyz, který by alespoň občas měly dostat, k tomu larvy komárů i jiného hmyzu a další kvalitní živou potravu. Afrotetry berou i umělá krmiva, ale ta by měla sloužit spíše jen jako doplněk stravy, nikoli její základ. Vhodný je přídavek krmiv se zvýšeným podílem rostlinné složky, jinak hrozí, že budou afrotetry konžské okusovat mladé výhonky rostlin.

Afrotetra konžská – samice
Afrotetra konžská – samice
© Jaroslav Hofmann

Obtížnější je rozmnožování těchto ryb. Rozdíly mezi samci a samicemi jsou zřetelné na první pohled. Samci jsou větší, mají mohutnější a delší ploutve a střední paprsky v ocasní ploutvi protažené do podoby nápadného laloku. Vytíračka musí být velká, pro jeden pár minimálně o objemu 50–60 l, v menších nádržkách se ryby netřou. Afrotetry konžské se mohou nasazovat do tření i ve skupině, pak ale musí být třecí nádrž ještě větší. Nutností je použití třecího roštu, protože ryby s chutí své jikry žerou. Voda musí být velmi měkká (CT 2–3 °N, UT 0,5, nanejvýš 0,7 °N) a mírně kyselá (pH 6,5–6,8). Neměla by být čerstvá, někteří chovatelé používají například třecí vodu po neonkách obecných. Opět pomůže přídavek rašelinného výluhu. Rodičovské ryby se musí přivést do třecí kondice kvalitní živou potravou. Zajímavostí je pro trnobřiché neobvykle dlouhý vývoj jiker – podle teploty vody se mláďata líhnou až za 6–7 dnů po výtěru, ale ihned po opuštění jikerných obalů plavou a přijímají potravu (nauplie žábronožek). Hodnota pH vody nesmí při odchovu klesnout pod 6,4, jinak přestanou mláďata přijímat potravu.

Skupina mladých afroteter dlouhoploutvých, u nichž dosud nelze jednoznačně určit pohlaví
Skupina mladých afroteter dlouhoploutvých, u nichž dosud nelze jednoznačně určit pohlaví
© Jaroslav Hofmann
Dospělý samec afrotetry dlouhoploutvé
Dospělý samec afrotetry dlouhoploutvé
© Jaroslav Hofmann

Další často chovanou afrotetrou je afrotetra dlouhoploutvá (Brycinus longipinnis). Ryby dorůstají velikosti 10–13 cm a způsobem života i chovatelskými nároky se podobají afrotetrám konžským, s nimiž se také často chovají ve společném akváriu, které musí mít v takovém případě objem alespoň 250 l. Oba druhy rády plavou a potřebují dostatek volného prostoru. Pro oba také platí, že jejich zbarvení vynikne nejlépe ve slunečních paprscích nebo pod silnějším umělým osvětlením a nad tmavším substrátem. Dospělí samci afrotetry dlouhoploutvé mají prodloužené paprsky v hřbetní ploutvi a konvexní ploutev řitní, u samic je řitní ploutev rovná nebo konkávní. Rovněž tření a odchov mláďat probíhají u tohoto druhu obdobně jako u předešlého.

Afrotetra bomansá – mladý samec
Afrotetra bomanská – mladý samec
© Jaroslav Hofmann
Afrotetra bomanská – dospělý samec s vysokým hřbetem
Afrotetra bomanská – dospělý samec s vysokým hřbetem
© Jaroslav Hofmann
Afrotetra bomanská – samice
Afrotetra bomanská – samice
© Jaroslav Hofmann

Půvabnou novinkou, která se v našich akváriích postupně zabydluje zhruba posledních pět let, je afrotetra bomanská (Alestopetersius caudalis). Někteří ichtyologové považují rod Alestopetersius za totožný s rodem Phenacogrammus (na základě historické priority by v takovém případě platilo pro všechny druhy rodové jméno Phenacogrammus). Již výše zmíněná podrobná fylogenetická analýza čeledi Alestidae ale naznačuje, že samostatný rod Alestopetersius má své oprávnění. Afrotetra bomanská je trochu menší než předešlé druhy afroteter, v dospělosti dorůstá délky kolem 7 cm, takže se spokojí i s trochu menší nádrží. Bezpodmínečně nutný je chov ve skupině nejméně 6–8 jedinců, jinak jsou ryby velmi plaché.

Afrotetra červenooká – samec
Afrotetra červenooká – samec
© Jaroslav Hofmann
Afrotetra červenooká – samice
Afrotetra červenooká – samice
© Jaroslav Hofmann

Rovněž jen zhruba 7 cm dosahuje afrotetra červenooká (Arnoldichthys spilopterus), která díky svým krátkým ploutvím a nízkému štíhlému tělu působí na první pohled trochu nenápadněji než předešlé druhy, což jí ale nikterak neubírá na kráse. Rozdíly mezi pohlavími jsou patrné na snímcích, samec má sytější zbarvení těla a nápadnou černožlutou kresbu v řitní ploutvi, která je konvexní, zatímco u samice konkávní nebo rovná a pouze s jednou černou skvrnou. Nároky na chov i odchov jsou u tohoto druhu opět podobné jako u předchozích afroteter. Mláďata jsou velmi lekavá a v prvních dnech života vyžadují nejjemnější prachovou potravu.

Patetra bomanská
Patetra bomanská
© Jaroslav Hofmann

Kromě afrotetrovitých se v nabídce prodejen objeví čas od času také některé patetry z čeledi Distichodontidae. Do akvárií se s jistými výhradami hodí nejlépe patetra bomanská (Distichodus affinis), která dosahuje maximální délky 20 cm, ale v akváriu zůstává často menší. Nesmíme být ale zklamáni jejím měnícím se vzhledem – tak, jak ryby rostou, mizí jim atraktivní jasně červená barva z hřbetní, řitní a břišních ploutví, které se postupně stávají šedavými až bezbarvými, pouze v přední části hřbetní ploutve zůstává černá skvrna. Tělo těchto pateter je také šedě stříbřité, takže zaujaté pohledy návštěv tyto ryby zrovna nepřitahují. Navíc jsou výrazně rostlinožravé a většina akvarijních rostlin nemá šanci jim odolat. Vzhledově daleko atraktivnější je patetra šestipruhá (Distichodus sexfasciatus), a to právě především v mládí, kdy oplývá rezavě červeným tělem a šesti či sedmi černými příčnými pruhy. S věkem se atraktivita zbarvení snižuje, klesá kontrast mezi základním zbarvením, které tmavne, a pruhy, jež naopak trochu světlají, ale co je ještě podstatnější – ryby rostou. V Africe jde o konzumní ryby dorůstající délky kolem jednoho metru! V akváriu zůstává patetra šestipruhá sice menší, ale i tak vyžaduje obří nádrž bez rostlin. Jde totiž o prakticky výlučného vegetariána, který by všechny rostliny rychle zlikvidoval.

Patetra šestipruhá
Patetra šestipruhá
© Jaroslav Hofmann

Tento článek byl publikován v časopise Chovatel 12/2011.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: