Úvod » Články » Pozoruhodné ryby na rychnovské výstavě

Pozoruhodné ryby na rychnovské výstavě

Hofmann Jaroslav, publikováno: 29. 12. 2018

Od 15. do 19. září 2018 proběhla v Domě chovatelů v Rychnově nad Kněžnou výstava akvarijních ryb a terarijních zvířat. „Jako obvykle“, chtělo by se dodat, vždyť byla 42. v pořadí. O tom, že tahle „obvyklost“ je ve skutečnosti velmi neobvyklá, jsem psal v Chovateli před dvěma lety (článek V Rychnově je dobře) a nebudu se opakovat. Letošní výstava si ale zaslouží speciální ohlédnutí díky množství pozoruhodných ryb, které tam byly k vidění a jejichž existence v našich nádržích by neměla zůstat utajena ani těm akvaristům, kteří se z jakéhokoli důvodu letos do Rychnova nedostali.

Skoro 220 výstavních akvárií a v nich kolem 250 druhů a forem akvarijních ryb. Taková byla letošní statistická bilance akvaristické části výstavy, nijak nápadně odlišná od let minulých. Spektrum vystavených druhů ale letos zahrnovalo spoustu rarit a novinek, došlo i na pár druhů téměř zapomenutých, které si znovu našly cestu do akvárií našich chovatelů, a samozřejmě také na některé léty prověřené stálice. Po několika ročnících sortimentem vystavených ryb dost podobných tak letos vznikla jedinečná kolekce, která se zařadila k tomu nejlepšímu, co rychnovské výstavy v posledních 20 letech nabídly.

Skifie žlutá – samec
© Jaroslav Hofmann
Skifie žlutá – samice
© Jaroslav Hofmann

Už dopředu byla letos avizována speciální expozice přírodních živorodek. Na vysvětlenou – většina akvaristů-laiků si pod pojmem „živorodka“ představí výlučně některou z vyšlechtěných barevných či tvarových forem pavích oček, mečovek či plat. Živorodých ryb však existuje daleko víc. Termín „přírodní“ či „divoké“ živorodky se používá jak pro původní, ve volné přírodě žijící formy uvedených druhů, tak i pro spoustu dalších druhů živorodých ryb z řádu halančíkovci (Cyprinodontiformes), u nichž nikdy žádné šlechtěné formy nevznikly. A nejen to – některé z „přírodních živorodek“ jsou dnes v přírodě ohroženy vyhubením, nebo dokonce již vyhubené, a přežívají pouze díky akvarijním chovům.

Gudea „Xenotoca“ doadrioi – samec. Výsledky molekulárních studií publikované v letech 2004–2010 ukázaly, že současný rod Xenotoca není monofyletický. Jediným druhem, který by měl nést toto rodové jméno, je xenotoka zlatošupinná (Xenotoca variata), zatímco pro ostatní druhy je třeba vytvořit rod nový. Zatím k tomu ale nedošlo, a proto se u těchto druhů dává jejich dosavadní rodové jméno do uvozovek
© Jaroslav Hofmann
Gudea „Xenotoca“ doadrioi – samice
© Jaroslav Hofmann
Skifie skvrnitá – samec
© Jaroslav Hofmann

V jedinečné kolekci 20 druhů přírodních živorodek, kterou letos v Rychnově vystavil Luboš Jedlinský, patřil tento smutný primát skifii žluté (Skiffia francesae). Vystavena byla rovněž kriticky ohrožená gudea pomerančová (Zoogoneticus tequila), teprve v roce 2016 vědecky popsaná xenotoka „Xenotoca doadrioi (dříve mezi akvaristy známá jako lokální forma xenotoky červenoocasé (Xenotoca eiseni) „San Marcos“; vysvětlení uvozovek u rodového jména viz popiska u fotografie samce), barevně (samci) nápadná skifie skvrnitá (Skiffia multipunctata) nebo rovněž atraktivní čapala pardálí (Chapalichthys pardalis). Také v případě této čapaly panovalo podezření, že už v přírodě nežije, protože jediná známá lokalita jejího výskytu, jedna vodní nádrž v mexickém státě Michoacán sloužící místnímu obyvatelstvu jako koupaliště, prošla rekonstrukcí, při níž byla populace čapal zničena. Genetické studie ale prokázaly, že v případě ryb původně popsaných z jiné lokality jako samostatný druh čapala bojovná (Chapalichthys peraticus) jde ve skutečnosti rovněž o čapaly pardálí, takže druh se ve volné přírodě stále vyskytuje, ale jeho situace rozhodně není růžová. Všechny dosud zmíněné druhy patří do čeledi gudeovití (Goodeidae), zastoupena byla ale třeba i málo známá čeleď hladinovkovití (Anablepidae) jenynsií pruhovanou (Jenynsia lineata) a velmi hojně také čeleď živorodkovití (Poeciliidae).

Samci živorodky Wingeovy – přírodní forma Campoma 2008 No. 7
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec přírodní formy Campoma No. 25
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec přírodní formy Campoma No. 48 Black-Green
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Cumaná Venezuela 2001
© Jaroslav Hofmann

Se zástupci čeledi živorodkovitých se mohli návštěvníci setkat ještě na jiném místě výstavy – a zase to stálo za to. Bylo zde vystaveno celkem 15 různých forem živorodky Wingeovy (Poecilia wingei), v tomto případě ale nejen přírodních, nýbrž i vyšlechtěných. Tento druh zaznamenává v posledních letech z chovatelského hlediska obrovský rozvoj. Jednak byly dovezeny rybky z až nečekaně velkého množství odlišně zbarvených přírodních populací, jednak se tuží šlechtitelé v Evropě, Severní Americe a Asii, v tomto případě hlavně v Japonsku, takže výsledkem je dnes poněkud nepřehledná směsice několika desítek barevných, kresebných i tvarových forem. K jednoduché orientaci nepřispívá ani to, že jedna a ta samá forma se někdy nazývá v různých částech světa různě. Šlechtěné formy živorodky Wingeovy vznikly ale velmi často přikřížením živorodky duhové, v některých případech pak způsob vzniku dané formy není znám. Neexistuje žádné kritérium, které by umožňovalo pouze na základě vzhledu ryb snadno rozhodnout, zda jde o přírodní či vyšlechtěnou formu a u vyšlechtěných, zda jde čistě o živorodku Wingeovu nebo o křížence s živorodkou duhovou. Především u přírodních forem má proto zásadní význam, aby se chovaly odděleně, bez jakékoli možnosti kontaktu s jinou formou či jiným druhem – živorodka Wingeova se bez problémů kříží nejen s živorodkou duhovou, ale i s živorodkou podivnou.

Nádherný samec duhounka, pravděpodobně druhu Pseudomugil luminatus
© Jaroslav Hofmann
Pancéřníček Aspidoras sp. C125 Red
© Jaroslav Hofmann

Milovníci malých rybiček si letos opravdu přišli na své. Neobvyklou krásou oplývá duhounek, který se do Evropy dostal před pouhými šesti lety a šíří se pod označením Pseudomugil paskai či Pseudomugil cf. paskai Red Neon. Ryby vystavené letos v Rychnově patřily pravděpodobně k druhému uvedenému typu, a tedy správně k nově v roce 2016 popsanému druhu Pseudomugil luminatus. Další novinkou u nás je droboučký pancéřníček Aspidoras sp. C125 Red. Normálně zbarvenou formu C125 představil německý časopis DATZ v roce 2004, o čtyři roky později se ve Velké Británii objevila zlatá albinotická forma Gold a ještě později rezavě načervenalá forma Red, aktuálně dorazivší i k nám. Milovníci sumců si letos přišli na své i u větších druhů. Po dlouhé době měli možnost spatřit opět třeba anténovce ploskohlavého (Sorubim lima), z méně chovaných druhů např. sumíčka thajského (Pseudomystus siamensis) či peřovce skalního (Synodontis petricola).

Peřovec skalní
© Jaroslav Hofmann
Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus)
© Jaroslav Hofmann

Klasikou rychnovských výstav jsou nádherně vybarvené a narostlé duhovky z chovů Zdeňka Dočekala či Zdeňka Havla. Letos ale i v této skupině ryb čekala na návštěvníka zajímavá novinka: Chilatherina sp. Kali Unggalum je druh, který v roce 2015 při své expedici do Západní Nové Guineje nachytal na severovýchodě provincie Papua, nedaleko od hranic s Papuou-Novou Guinejí, a přivezl do Evropy známý německý duhovkář Johannes Graf.

Samec duhovky Chilatherina sp. Kali Unggalum
© Jaroslav Hofmann
Samice duhovky Chilatherina sp. Kali Unggalum
© Jaroslav Hofmann

Také velmi oblíbené tetrovité ryby nabídly kromě dobře známých druhů i několik novinek. Podruhé za sebou vystavil v Rychnově Zdeněk Dočekal své unikátní afrotetry zlatavé (Phenacogrammus aurantiacus) – a byla radost pohledět, jak mu za ten rok narostly. Nádherné byly i nepříliš hojně chované albinotické afrotetry konžské (Phenacogrammus interruptus), velmi zajímavé novinky se značným chovatelským potenciálem představila firma Petra Aqua – konkrétně šlo o druhy Moenkhausia cosmops (vědecky popsán v roce 2007), Hyphessobrycon hexastichos (2005) a Moenkhausia rubra (2014). U posledně jmenovaného si ale nejsem identitou ryb příliš jist. V rodu Moenkhausia existuje několik podobných, v nedávné minulosti popsaných druhů a dovezené ryby při svém mládí zatím typické znaky druhu M. rubra nevykazovaly.

Afrotetra zlatavá
© Jaroslav Hofmann
Afrotetra konžská – samec albinotické formy
© Jaroslav Hofmann
Tetra Moenkhausia cosmops
© Jaroslav Hofmann
Tetra Hyphessobrycon hexastichos
© Jaroslav Hofmann

Zapomenout určitě nesmíme ani na milovníky cichlid. Možná vůbec poprvé v ČR byla zásluhou členů polského Klubu přátel Tanganiky vystavena cichlida norník (Triglachromis otostigma). Tito 10–12 cm velcí tanganičtí tlamovci žijí v přírodě nad bahnitým dnem, v němž si hloubí tunely, odtud jejich české jméno. V akváriu jim většinou písčitý substrát budování chodeb neumožňuje (vhodné je, dát rybám k dispozici trubky z PVC o průměru asi 5 cm), tak ho ryby alespoň mohutně převrstvují a hloubí si v něm jámy. Ojedinělý byl plně vzrostlý kančík zdobený (Mesoheros ornatus), dorůstající kolem 25 cm. Nádherní a velikostně daleko vhodnější pro většinu akvárií (kolem 10–13 cm) jsou kančíci panamští (Panamius panamensis), ale jejich většímu rozšíření mezi akvaristy brání především jejich vysoká agresivita. Barevně velmi zajímavá je také forma kančíka příčnopruhého (Amatitlania nigrofasciata) Calico. Ani letos nechyběly v Rychnově pochopitelně také skaláry – vystaveno bylo 13 přírodních i vyšlechtěných forem skaláry amazonské (Pterophyllum scalare) a skalára vysoká (Pterophyllum altum). Určitě potěšila přírodní forma skaláry amazonské Santa Isabel, která je mezi evropskými chovateli zhruba sedm let a teprve počátkem roku 2017 publikoval známý německý chovatel Simon Forkel v časopisu Amazonas článek o jejím úspěšném rozmnožení.

Cichlida norník
© Jaroslav Hofmann
Kančík zdobený
© Jaroslav Hofmann
Kančík panamský
© Jaroslav Hofmann

A i když jsou trnuchy (sladkovodní rejnoci) v Rychnově k vidění docela pravidelně, musím na závěr ještě zmínit mláďata trnuch magdalenských (Potamotrygon magdalenae). Způsob, jakým se podařilo Miloši Kroupovi dlouhodobě zvládnout rozmnožování těchto náročných paryb, je obdivuhodný.

Mládě trnuchy magdalenské
© Jaroslav Hofmann

Když jsem týden před zahájením připomínal výstavu na Facebooku, záměrně jsem pro ni použil pro někoho možná trochu provokativní označení „státní svátek české akvaristiky“. Jsem rád, že i letos si ho právem zasloužila.

Čapala pardálí – samec
© Jaroslav Hofmann
Jenynsie pruhovaná – samice
© Jaroslav Hofmann
Živorodka podivná (Poecilia obscura) – samec. Živorodka podivná byla vědecky popsána jako samostatný druh v roce 2009 především na základě molekulárně genetických znaků (odlišné sekvence v mitochondriální DNA), jde o endemit z karibského ostrova Trinidad
© Jaroslav Hofmann
Živorodka duhová (Poecilia reticulata) – samec, „divoká“ forma z Dunaje
© Jaroslav Hofmann
Ukázka barevné variability samců dunajské formy živorodky duhové
© Jaroslav Hofmann
Novoheterandrie sličná (Neoheterandria elegans) – samice formy Rio Taurando–Kolumbie
© Jaroslav Hofmann
Živoroděnka svítivá (Poeciliopsis prolifica) – samice
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Cumaná Rainbow
© Jaroslav Hofmann
Pár živorodek Wingeových, forma Black Fin – u této formy je pravděpodobné, že vznikla křížením s živorodkou duhovou
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Cumana 2013 El Silverado. Jde o přírodní formu, nicméně přítomnost dolního mečíku nasvědčuje tomu, že u daných ryb došlo někdy v minulosti k prokřížení s živorodkou duhovou
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Tigre. El Tigre je přírodní forma, ale tento samec se jí příliš nepodobá, má nápadnou barevnou kresbu v ocasní ploutvi, zatímco u přírodní formy El Tigre je ocasní ploutev samců téměř bez jakékoli kresby
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Koerlner-Bach
© Jaroslav Hofmann
Živorodka Wingeova – samec formy Campoma Sky Blue, která je známa rovněž jako Blue Star. Podle vzhledu ryb i průběhu námluv se zdá, že s největší pravděpodobností jde o křížence s živorodkou duhovou
© Jaroslav Hofmann
Halančíkovec orientální (Aphanius mento) – samec
© Jaroslav Hofmann
Halančíkovec orientální (Aphanius mento) – samec
© Jaroslav Hofmann
Pancéřníček Weitzmanův (Corydoras weitzmani)
© Jaroslav Hofmann
Anténovec ploskohlavý
© Jaroslav Hofmann
Sumíček thajský
© Jaroslav Hofmann
Tetra dovezená jako Monekhausia rubra
© Jaroslav Hofmann
Drobnoústka pruhovaná (Nannostomus beckfordi), forma Red
© Jaroslav Hofmann
Mezi ryby, které odvál čas, ale pořád se občas v nádržích objevují, patří tetra kosočtverečná (Hyphessobrycon anisitsi) – dole jedinec albinotické formy, nahoře jedinec normálně zbarvený
© Jaroslav Hofmann
Kančík příčnopruhý – forma Calico
© Jaroslav Hofmann
Skalára amazonská, forma Santa Isabel
© Jaroslav Hofmann
Skalára amazonská, forma Rio Nanay
© Jaroslav Hofmann
Skalára amazonská, vyšlechtěná forma Marmor Gold Kopf neboli „mramorovaná zlatohlavá“
© Jaroslav Hofmann
Skalára amazonská, forma Rio Manacapuru Blue – zde dostala lidová tvořivost velký prostor, název této formy je českou specialitou
© Jaroslav Hofmann
Skalára amazonská, vyšlechtěná forma Mape Blue – další naše specifikum
© Jaroslav Hofmann
Samec tlamovce z Viktoriina jezera Haplochromis sp. CH44
© Jaroslav Hofmann

Tento článek byl publikován v časopise Chovatel 11/2018. Pro vydání na AQUATABu byl rozšířen o více než 30 dalších fotografií a o texty k nim.

SPONZOROVANÉ ODKAZY

NOVINKY Z BLOGU

ABECEDNÍ PŘEHLED TAXONŮ

HLEDEJ TAXON

Čeleď:

Rod:

Druh: