Tradice veřejného akvária v Kodani sahá až do roku 1939, kdy bylo otevřeno Dánské akvárium v severním předměstí Charlottenlund. Byl jsem tam před 12 lety, v době, kdy se již vědělo, že za pár let se bude akvárium stěhovat do nového. I přes tuto skutečnost, a navíc se sedmdesátkou na krku, šlo o akvárium velmi kvalitní jak zařízením a stavem nádrží, tak sortimentem a kondicí živočichů i rostlin v nich. O to víc jsem byl zvědavý na nové akvárium, které pod lehce pozměněným a prodlouženým názvem Dánské národní akvárium – Modrá planeta (Danmarks Akvarium – Den Blå Planet) slavnostně otevřela v březnu 2013 královna Markéta II. na ostrově Amager, přímo na břehu průlivu Øresund. A Dánové nezklamali.
Těžištěm každého podobného zařízení jsou pochopitelně jeho živí obyvatelé. Ale v tomto případě musíme chtě nechtě začít u neživé složky, u ambaláže, prostě u budovy samotné. Kdyby nebylo tohoto článku, musela by se stavba, kterou vytvořila slavná kodaňská architektonická kancelář 3XN, ocitnout na jednom z čelních míst v článku o pozoruhodných dílech moderní architektury v Kodani. Základním tvarem, z něhož vychází celá koncepce, je vír – jev ve vodě nijak neobvyklý. Nejlépe vynikne z ptačí perspektivy, kterou nemusí poskytnout vždy jen satelitní snímek na internetu. Prakticky v sousedství se totiž rozkládá kodaňské mezinárodní letiště, a tak není nereálné spatřit budovu v podobě vrtule s pěti listy z výšky i na vlastní oči. Přírodovědce napadne automaticky ještě jedno přirovnání – seshora budova připomíná i mořskou hvězdici s pěti rameny.
Návštěvníci se ale k akváriu přibližují po zemi a z této perspektivy vypadá jeho budova zase jinak. Připomíná vlny, které se ženou před návštěvníkem vpřed, někdo v ní možná uvidí jakéhosi bájného obřího tvora odpočívajícího na mořské hladině. Povrch budovy pokrývá více než 33 000 kosočtverečných hliníkových destiček, které u někoho vyvolají dojem rybích šupin a každému zprostředkují další zážitek, když budova nabývá různých barev a odstínů podle denní doby a aktuálního počasí.
Zvolený tvar budovy je symbolický a praktický zároveň. Přístupová chodba tvořící jeden list vrtule vtáhne návštěvníka do sebe a po zakoupení vstupenky ho vyvrhne přímo do středu víru, centrálního prostoru, odkud se vstupuje do tří oddělení akvária. Je na každém, kam se vydá nejdříve a kam později, což společně s možností přechodů mezi některými částmi a východů ven, k bazénu vyder mořských či na dětská hřiště, zabraňuje docela účinně „zácpám“ před divácky nejatraktivnějšími nádržemi. A další praktická vychytávka, kterou si běžný návštěvník ani neuvědomí, jež však může za pár let znamenat obrovské plus: Stavba je v terénu umístěna tak, že tři listy vrtule se dají v případě potřeby přístavbou prodloužit, a zvětšit tak plochu akvária (aktuálně zhruba 10 000 m2) až o 30 %, aniž by to nějak příliš rušivě zasáhlo do jeho provozu, natož aby se třeba muselo po dobu nové výstavby uzavřít.
Ale pojďme už dovnitř. Akvárium aktuálně nabízí návštěvníkům 53 nádrží o celkovém objemu 7 mil. l vody, které jsou rozděleny do tří oddělení – Severská jezera a moře, Tropické řeky a jezera, Oceán. První oddělení se věnuje chladným vodám slaným i sladkým a v jejich případě nejen stojatým, ale i tekoucím. Zrovna třeba nádrž Divoký potok patří k mimořádně vkusně zařízeným, s ponořenými spadlými větvemi listnáčů (obývají ji okouni a candáti), nádrž či spíše expozice Dánský vodní tok je uspořádána jako paludárium – v dolní části je voda s mladičkými lososy a nad ní zarostlý břeh s trávou i kopřivami, kde žijí skokani a ropuchy. Nádrž Jezero s jelci, líny, ježdíky, ostroretkami, perlíny či ploticemi zaujme neuvěřitelně čistou, vskutku křišťálovou vodou. Časem člověk zjistí, že to je zde standardem ve všech nádržích. V mořských nádržích nelze přehlédnout velmi častý výskyt hlaváčů černotlamých (Neogobius melanostomus). Našel jsem je v pěti (samozřejmě se spoustou jiných druhů). Dokládá to pozornost, jakou jim aktuálně v Dánsku věnují, a snahu seznámit s nimi co největší část veřejnosti. Jde totiž o invazivní druh původem z Černého a Kaspického moře, který byl do Dánska zavlečen zřejmě s odpadní vodou z lodí a objevil se ve zdejších vodách v obrovském počtu v letech 2009–2010. Jde o druh velmi přizpůsobivý, který dokáže žít ve vodě s velmi rozdílnou salinitou, v řece i v moři. Nikdo neví, jak ovlivní původní dánskou faunu, především ryby a bezobratlé žijící jako on na dně. Navíc neexistuje žádná možnost, jak tyto hlaváče odchytávat ve velkém selektivně. Ale protože jsou prý docela chutní, přišla dánská agentura na ochranu přírody s doporučením pro veřejnost – Když nejdou zlikvidovat, tak je snězte! Samozřejmě v dalších nádržích plave spousta větších druhů mořských ryb, jako jsou okouníci, platýsi, rejnoci, pyskouni, ďasové, vlkouši, doplněných o různé sasanky či kraby. Rozlehlá expozice Ptáci na Faerských ostrovech má opět vodní část s mořany, máčkami, hřebeníky či treskami, na hladině plave pár kajek a nad ní jsou skály, které obývají papuchalkové. Součástí tohoto oddělení je rovněž ubikace a bazény páru vyder mořských, zvířat tak roztomilých, že obměkčí i biologa, aby sám sobě odpustil použití tohoto antropomorfizujícího přívlastku.
Oddělení Oceán zahrnuje mj. stejnojmennou největší nádrž v celém akváriu, která má objem 4 mil. l, čelní stěnu ze 46 cm silného akrylátového skla (16 m širokou a 8 m vysokou, o hmotnosti 60 t) a ostatní stěny z vyztuženého betonu o síle 1,5 m. Prochází jí šestnáctimetrový akrylátový tunel a k jejím obyvatelům patří třeba kladivoun bronzový, žralok černoploutvý, kytarovec australský, siba jávská, obří kanicové, bodloci, chňapalové, kranasové a množství dalších větších a velkých druhů pelagických ryb, ale také karety obecné, a pokud se vám poštěstí být u této nádrže v jednu správnou sobotu v měsíci (kromě prázdnin), spatříte tam i mořské panny – a pak že neexistují. Velkou pozornost poutá také nádrž s 16 m dlouhým a přes 2 m vysokým korálovým útesem s množstvím nejrůznějších živých korálů a dalších bezobratlých a asi s osmdesáti druhy korálových ryb.
Na konec jsem si záměrně nechal oddělení tropických sladkých vod. Dobrých, ba výborných mořských akvárií existuje po světě relativně dost. Ale akvárií, která mají opravdu dobrou sladkovodní část, s působivě zařízenými interiéry nádrží, se zajímavými, méně běžnými rybami, s prosperujícími rostlinami, těch je jak šafránu. A tady taková je. Dominantou je část upravená jako tropický skleník představující ukázku amazonského deštného lesa. Volně v něm proletují drobní ptáci a přes zábradlí se může návštěvník podívat shora do čtyř obrovských nádrží s jihoamerickými rybami. Když pak sejde po schodech dolů, octne se na úrovni jejich dna a arapaimy, arowany, trnuchy, velké anténovce, trnovce, kujaby, myloplusy a spoustu dalších může pozorovat „klasicky“, přes čelní sklo nádrže. U laické veřejnosti sklízí asi největší úspěch poslední z této čtveřice nádrží, v níž plave obrovské hejno piraní. Mají tu tři druhy a celkový počet jedinců se prý blíží dvěma tisícům. Většina opravdových překvapení v podobě jen ojediněle chovaných druhů tropických sladkovodních ryb se ale skrývá (občas doslova) v menších nádržích mimo skleník. Nenapadá mě lepší způsob, jak výjimečnost těchto nádrží přiblížit nezaujatému čtenáři, než tenhle: Šestačtyřicet let se věnuji akvaristice, více než 30 let tropické ryby fotím a píšu o nich, navštívil jsem za tu dobu 153 zoologických zahrad a veřejných akvárií na pěti kontinentech. Přesto jsem vloni na jaře viděl v Kodani minimálně 15 druhů tropických sladkovodních ryb jinak než na obrázku poprvé v životě. Modrá planeta se prostě povedla.
Tento text je upravenou částí článku „Z řek, moří, lesů i savan“, který vyšel v časopise Země světa, číslo 9/2019 „Kodaň“ (www.zemesveta.cz). Pro vydání na AQUATABu byl rozšířen o další fotografie.
